Časté otázky

Známý/příbuzný

Jak je to s děděním dluhů? Dají se dluhy vůbec dědit?

Ano, dluhy se dědit dají.

Pokud jsou závazky součástí dědictví, přecházejí prostřednictvím dědického řízení na dědice. S účinností nového občanského zákoníku je v otázce odpovědnosti za dluhy důležitá tzv. výhrada soupisu. Fakticky to znamená, že dědic, který má podezření, že zůstavitel měl dluhy, může požádat notáře, aby provedl tzv. soupis (tj. zjistil čistou hodnotu dědictví). V případě kdy dědic výhradu soupisu využije, odpovídá za zděděné dluhy pouze do výše zděděného majetku. V opačném případě odpovídá za všechny zůstavitelovy dluhy.

Dědic odpovídá také za přiměřené náklady spojené s pohřbem. Pokud uplatnil výhradu soupisu,odpovídá za ně i za případné závazky do výše nabytého majetku.

Pokud je dědiců více, odpovídají za dluhy do výše svého dědického podílu (jestliže uplatní výhradu soupisu). Zároveň je dobré vědět, že věřitelé mohou vymáhat závazky nabyté dědictvím nejen z dědictví, ale i z dědicova majetku, který získal jiným způsobem.

Bližší informace naleznete zde:http://www.dluhovylabyrint.cz/odborna-sekce/dedicke-rizeni/

Příklad
Paní Anna po matce zdědila majetek v hodnotě 10.000 Kč a dluhy ve výši 15.000 Kč. Zároveň uplatnila výhradu soupisu. Je tedy povinna uhradit dluhy pouze do výše dědictví, tj. do částky 10.000 Kč. Pokud paní Anna věřitelům splatí dluhy ve výši jejího dědického podílu dobrovolně, bude zcela na jejím zvážení, z jakých peněz úhradu provede, tj. zda ze svých, či z peněz získaných v dědictví. Pokud by však peníze neuhradila dobrovolně, mohli by věřitelé požadovat zaplacení jejich pohledávek exekučně. V tomto případě platí, že se věřitelé mohou uspokojit do výše jejího dědického podílu i z jejího osobního majetku, nikoliv pouze z majetku získaného dědictvím.

Víte, že...
Dědic má také právo dědictví odmítnout. Případné odmítnutí je potřeba učinit buď ústně u notáře nebo písemně, obojí ve lhůtě jednoho měsíce. Tato lhůta začíná plynout od dne, kdy byl dědic informován o možnosti odmítnout dědictví a následcích s tím spojených.

Odmítnout dědictví nelze s výhradami nebo podmínkami, také není možné odmítnout dědictví jen zčásti. Odmítnutí dědictví se vztahuje i na dědictví zjištěné dodatečné.

Pomůže mi se ochránit, když dlužník nebude mít v bytě či domě trvalé bydliště?

Částečně. Trvalé bydliště je pouze evidenční údaj. Pro soudní vykonavatele a exekutory je zásadní informace o místě, kde lze předpokládat, že se nachází majetek povinného. Trvalé bydliště je tedy spíše vodítkem, kde by tento majetek mohl být. Rozhodně není podmínkou, aby mohl soudní vykonavatel nebo exekutor vstoupit do bytu či jiné místnosti. A obráceně to platí také – to, že dlužník někde nemá trvale bydliště, neznamená, že tam soudní vykonavatel nebo exekutor vstoupit nemůže.

Je možné se nějak chránit před budoucími dluhy druhého z manželů?

Vzhledem k novele Občanského soudního řádu, která je účinná od 1. července 2015, se již nyní znovu k případné předmanželské smlouvě či smlouvě o úpravě společného jmění manželů (uzavřené již za manželství) za zákonem stanovených podmínek přihlíží.

Jak tedy postupovat? Předmanželskou smlouvu je nutné uzavřít formou notářského zápisu. To v praxi znamená, že bude nutné za tímto účelem navštívit některého z notářů. Jejich seznam naleznete zde: http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari

Notář je povinen Vás poučit o důsledcích uzavření této smlouvy dle jejího obsahu. Dovolíme si předpokládat, že patrně budete chtít Vaše budoucí společné jmění natolik zúžit, že v zásadě nebude obsahovat žádný hodnotnější majetek či závazky. Jinými slovy – že si každý z Vás bude nabývat majetek do svého výlučného vlastnictví, nikoliv do společného jmění manželů. Totéž nejspíš bude platit také o případných dluzích.

Nicméně pro to, aby věřitelé byli povinni k této smlouvě přihlížet, bude nutné ji nechat zapsat do veřejného seznamu listin o manželském majetkovém právu. Tento zápis provede také notář. Pokud by totiž tento krok učiněn nebyl, fakticky by to znamenalo, že by k Vaší předmanželské smlouvě nebylo vůbec přihlíženo, tj. jako kdyby nebyla.

Podrobnější informace najdete zde.

Existuje  ještě nějaký jiný způsob ochrany?

Dalším nástrojem, který pomůže manželovi povinného ochránit alespoň část majetku v SJM, je tzv. vyjádření nesouhlasu ve smyslu § 732 nového občanského zákoníku. Vyjádřením nesouhlasu nedochází k zániku dotčeného dluhu ani k zastavení exekuce. Smyslem tohoto kroku je ochránit část majetku patřícího do společného jmění manželů. Pokud totiž k vyjádření nesouhlasu ze strany manžela povinného dojde, může exekutor postihnout pouze tu část majetku, která by tvořila vypořádací podíl tohoto manžela (tj. polovinu). V opačném případě by mohlo dojít k exekučnímu postižení majetku ve společném jmění manželů bez omezení.

Vyjádření by mělo mít písemnou formu. Je potřeba ho doručit věřiteli neprodleně poté, co se manžel povinného o existenci dluhu dozvěděl. V případě kdy se jedná o dluh ve fázi exekuce, je na místě vyjádření nesouhlasu zaslat také pověřenému soudnímu exekutorovi (nebo soudnímu vykonavateli jde-li o výkon rozhodnutí).

 

Jsem zodpovědný za závazky, které vznikly manželovi/manželce z podnikání a společné jmění nemáme zúženo?

Záleží na období, kdy závazky vznikly. Pokud se jedná o dluhy, které vznikly z podnikatelské činnosti zahájené do 1. srpna 1998, nejsou součástí společného jmění manželů (dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 684/2004 nebyl v té době podnik součástí společného jmění manželů – tehdy bezpodílového spoluvlastnictví manželů). Pro dluhy z podnikatelské činnosti, která byla zahájena před rokem 1998 nelze v současné době postihnout mzdu a účet manžela povinného, jelikož se nejedná o závazky patřící do společného jmění manželů. Naopak nově je možné pro tyto závazky postihnout majetek patřící do společného jmění manželů. S účinností nového občanského zákoníku lze postihnout majetek ve společném jmění manželů i pro dluhy, které netvoří společné jmění manželů.

V případě, kdy podnikání jednoho z manželů bylo zahájeno po roce 1998, jsou již tyto závazky součástí společného jmění manželů a druhý z manželů za ně také nese odpovědnost.  Viz zde.

Víte, že...
U dluhů z podnikatelské činnosti není řešena přiměřenost závazků.

Spoludlužník

Jak vzniká spoludlužnictví?

Spoludlužnictví vzniká nejčastěji dohodou, u které doporučujeme písemnou formu. Spoludlužnictví může vzniknout také stanovením právního předpisu (např. v situaci, kdy účastník zájezdu písemně oznámí cestovní kanceláři, že se zájezdu místo něho zúčastní jiná osoba. Tehdy původní i nový účastník zájezdu společně a nerozdílně odpovídají za zaplacení zájezdu a úhradu nákladů cestovní kanceláři). Třetí možností je vznik spoludlužnictví na základě rozhodnutí soudu (např. soud může nařídit více osobám, aby společně uhradily vzniklou škodu). Spoludlužnictví může vzniknout také tehdy, vyplývá-li to z povahy plnění (např. veřejné vystoupení tanečního páru – splnění tohoto závazku nelze požadovat pouze po jednom ze společně zavázaných dlužníků).

Pokud žiji s přítelem nebo přítelkyní ve společné domácnosti, tak jsme automaticky spoludlužníci, když si jeden z nás vezme půjčku?

Automaticky ne. Záleží na tom, kdo je uveden ve smlouvě. Pokud je v ní jako dlužník jen jeden z partnerů, druhý spoludlužníkem není.

Ručitel

Jak zaniká ručitelství?

Ručitelství zaniká zánikem hlavního závazku (tj. ten mezi věřitelem a dlužníkem). Nezaniká smrtí dlužníka, pokud jeho smrt nezpůsobuje zánik hlavního závazku. Zaniká smrtí ručitele, pokud mu do jeho smrti nevznikla povinnost plnit. V případě, že ano, řešilo by se to v rámci dědického řízení.

Musí být jen jeden ručitel?

Ručitelů může být i více. Pokud se nedohodnou, že ručí tzv.společně a nerozdílně, ručí každý z nich pouze za poměrnou část dluhu.

Co pro ručitele znamená, že je dlužník v oddlužení?

V případě, že soud povolí dlužníkovi oddlužení, může věřitel po ručiteli požadovat splnění dluhu v rozsahu, v jakém nedošlo k jeho splacení dlužníkem.

Ručení je závazkem pouze mezi ručitelem a věřitelem a tento je oprávněn požadovat plnění v rozsahu, v jakém jej nesplnil dlužník.

To, jakým způsobem a zda vůbec může ručitel požadovat po dlužníkovi uhrazení toho, co za něj plnil, závisí na řadě skutečností – např. jestli k plnění došlo ještě před oddlužením, v jeho průběhu či až po něm. V takových případech je vhodné raději vyhledat odbornou pomoc! Kontakty naleznete zde.

Co se stane, když ručitel zemře?

V případě smrti ručitele může nastat dvojí situace:

 

  • povinnost splnit dluh místo dlužníka vznikla ručitele za jeho života – v tomto případě přechází dluh na dědice. Dědic odpovídá za zůstavitelovy dluhy až do výše ceny nabytého dědictví.

 

 

  •  povinnost splnit dluh místo dlužníka vznikla až po smrti ručitele – ručitelský závazek zaniká (ručitelský závazek sám o sobě není dluhem a zákon upravuje pouze přechod dluhů).

 

Co pro ručitele znamená, když dlužník umře?

Smrt dlužníka nemá na závazek ručitele žádný vliv. Ručitel je povinen i nadále plnit své povinnosti vyplývající  z ručení a uspokojit pohledávku věřitele ve výši, v jaké ji za svého života neuspokojil dlužník. V případě, že je ručitel sám dědicem dlužníka, nemůže vůči věřiteli uplatňovat námitku, že dědic dlužníka odpovídá za jeho dluh jen do výše ceny nabytého dědictví.

Co pro ručitele znamená, když zemře věřitel?

V případě smrti věřitele (fyzické osoby) povinnost ručitele nezaniká. Pro ručitele je důležitá případná změna v osobě dlužníka, nikoliv věřitele. V praxi to znamená, že pohledávka věřitele (závazek dlužníka a ručitele) přejdou v rámci dědického řízení na dědice, kteří mají právo plnění pohledávky požadovat po dlužníkovi a pokud ten neplní, tak po ručiteli.

Věřitel

Musím vyhovět dlužníkově žádosti o splátkový kalendář, pokud má potíže se splácením?

Ne. Je však vhodné to zvážit – v některých případech se tak dá situace vyřešit i bez soudu. Pokud se takto rozhodnete vyjít dlužníkovi vstříc, je důležité o tom uzavřít písemnou dohodu. Její součástí může být i uznání dluhu – tím dojde k prodloužení promlčecí doby na deset let. Zvažte také, zda takový krok vede k řešení situace. Splátkový kalendář, který dlužník zjevně nebude schopen plnit, postrádá smysl.

Co dělat, když si dlužník nepřebírá poštu od soudu?

Vy nemusíte dělat nic.Pokud si dlužník nepřebírá poštu od soudu, je to jeho problém, neboť až na výjimky (platební rozkaz) je mu pak doručováno tzv. náhradním doručováním, neboli fikcí. Tzn., že zásilka je považována za doručenou, ačkoliv jí dlužník nepřevzal.

Velmi důležitý je samozřejmě důvod – jestliže příčinou byla např. hospitalizace v nemocnici, může se dlužník proti doručení fikcí bránit. Omluvou ovšem rozhodně není skutečnost, že se nezdržuje v místě, kde má trvalé bydliště nebo doručovací adresu.

Musím dlužníkovi posílat upomínku?

Ze žádného zákona v současné době neplyne povinnost upomínat dlužníka. Věřitel se tedy může obrátit se svým nárokem na soud, aniž by dlužníkovi upomínku zaslal. Pokud však věřitel nezašle dlužníkovi min. 7 dní před podáním žaloby upomínku na jemu poslední známou adresu, nebude mít v případě svého úspěchu u soudu či rozhodce nárok na náhradu nákladů řízení vůči dlužníkovi (kromě mimořádných situací). Z vícero důvodů je proto poslání upomínky vhodné. V první řadě je tu vždy možnost, že dlužník svou povinnost splní po té, co bude upomenut a upozorněn, že dluh může být vymáhán soudní cestou nebo prostřednictvím rozhodčího řízení. Za další pak platí, že bez upomínky nebudou až na výjimky v případě úspěšné žaloby nahrazeny věřiteli náklady řízení.

Víte, že...
 Věřitel neodpovídá za doručení předžalobní upomínky dlužníkovi.

Exekuce

Může být postižen můj účet kvůli exekuci, která je vedena na manžela?

Od 1.7.2015, tj. od účinnost novely Občanského soudního řádu platí, že exekuci na účet manželky povinného lze vést i pro dluhy, které měl povinný před manželstvím, ovšem v rozsahu jedné poloviny finančních prostředků na účtu. Manžel/ka povinného se může domáhat zastavení exekuce ve větším rozsahu, pakliže je schopen nebo schopna doložit, že jde o prostředky, které nepatří do společného jmění manželů (např. prostředky získané dědictvím). U exekučních příkazů vydaných před tímto datem doporučujeme ověřit si práva exekutora v některé z bezplatných poraden.

Víte, že...
Exekučně lze postihnout dispoziční právo, které má manžel – povinný vůči účtu druhého z manželů.

Můžu si nechat zasílat mzdu na účet jiné osoby, když mi hrozí exekuce? Je to bezpečné?

V situaci, kdy si dlužník nechává zasílat mzdu na účet jiné osoby, např. své matky, která není v roli povinného nemůže být na jeho účet nařízena exekuce přikázáním pohledávky z účtu. Není však vyloučeno, že by se exekutor mohl snažit o postižení účtu druhé osoby (matky) z titulu tzv. postižení jiných majetkových práv.

V praxi by to však znamenalo, že by exekutor mohl zkusit vydat příkaz na vydání jiných majetkových práv. Pokud by matka vydání peněz exekutorovi odmítla, mohl by exekutor uplatnit vůči ní tzv. poddlužnickou žalobu. To znamená, že by byla podána žaloba, na základě které by bylo požadováno vydání peněz (mzdy povinného) z toho titulu z jakého by je mohl povinný požadovat po matce ( jedná se o tzv. bezdůvodné obohacení či dohoda o úschově). Pokud by matka soud prohrála a následně bezdůvodné obohacení nevydala, bylo by možné na její osobu nařídit exekuci formou přikázáním pohledávky z účtu („obstavením“ účtu).

Jak je vidět, postihnout peníze povinného na účtu jiné osoby není vyloučené, v praxi se však tento postup vzhledem k jeho komplikovanosti téměř nerealizuje.

Mohou být exekuovány sociální dávky?

Některé ano. Dlužníkovi či jinému povinnému po provedení srážek z jeho příjmů (tj. zejména mzdy a dále jiných příjmů, jako např. sociálních dávek, důchodů, atd.) vždy musí zůstat tzv. nezabavitelná částka. Jinými slovy je garantováno, že mu každý měsíc po provedení exekučních srážek zůstane určitá minimální (nezabavitelná) částka. Jak se tato částka vypočítává, naleznete zde.

Exekuovat lze proto až na výjimky ty dávky, které nahrazují příjem, jsou opakované a to v případě, přesáhne-li celkový příjem jednotlivce zmíněnou nezabavitelnou částku. Dávky, které nemohou být exekuovány vůbec, upravuje § 299 odst. 2 a §317 Občanského soudního řádu, někdy také ještě další zákony.

Pokud někomu hrozí exekuce, je nutné zvážit, zda si nechat vyplácet jakékoliv sociální dávky na bankovní účet. Ten totiž může být zablokován. V takovém případě nejen není možné disponovat s peněžními prostředky na svém účtu, ale rovněž není možné provádět jakékoliv (byť předem nastavené) trvalé platby z daného účtu – např. platba nájemného. Takové riziko z níže uvedených sociálních dávek hrozí u dávek systému nemocenského pojištění a dávek dle zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců. Jedinou možnou alternativou je v obou případech požádat příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o výplatu dávky v hotovosti (poštovní poukázkou).

Přehled možné exekuovatelnosti dávek:

    • Dávky systému nemocenského pojištění:

Exekuovat lze:
- Nemocenská
- Peněžitá pomoc v mateřství

Exekuovat nelze:
- Ošetřovné
- Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

    • Dávky státní sociální podpory: 

 Exekuovat lze:

- Přídavek na dítě (dlužníkem či jiným povinným by však muselo být dítě!)
- Rodičovský příspěvek

Exekuovat nelze:
- Příspěvek na bydlení (tato dávka jako jediná z opakujících se dávek státní sociální podpory nepodléhá exekuci)
- Porodné
- Pohřebné

    • Dávky pěstounské péče

Exekuovat lze:
- Příspěvek na úhradu potřeb dítěte (povinným musí být samotné dítě)
- Odměna pěstouna opakující

Exekuovat nelze:
- Příspěvek při převzetí dítěte
- Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla jednorázový
- Příspěvek při ukončení pěstounské péče jednorázový

    • Dávky systému pomoci v hmotné nouzi

Exekuovat nelze:
- Příspěvek na živobytí
- Doplatek na bydlení
- Mimořádná okamžitá pomoc

    • Dávky pro osoby se zdravotním postižením:

Exekuovat nelze (dle § 18 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením):
- Příspěvek na mobilitu
- Příspěvek na zvláštní pomůcku

    • Dávky dle zákona o sociálních službách:

Exekuovat nelze (dle § 17 odst. 2) zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách):
- Příspěvek na péči

    • Dávky dle zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců:

Exekuovat lze:
- Úrazový příplatek
- Úrazové vyrovnání
- Úrazová renta

Exekuovat nelze:
- Bolestné
- Příspěvek za ztížení společenského uplatnění
- Náhrada nákladů spojených s léčením
- Náhrada nákladů spojených s pohřbem
- Jednorázový příspěvek pozůstalému
- Úrazová renta pozůstalého

    • Dávky dle zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti:

Exekuovat lze:
- Podpora v nezaměstnanosti
- Podpora při rekvalifikaci

Může mi být exekuován důchod?

Ano, pokud je Váš příjem vyšší než Vaše nezabavitelná částka. Dlužníkovi či jinému povinnému musí po provedení srážek z jeho příjmů, tj. zejména mzdy a dále jiných příjmů, tedy i důchodu, vždy zůstat tzv. nezabavitelná částka.

Pokud povinnému hrozí exekuce, je nutné zvážit, zda si nechat vyplácet důchod na bankovní účet. Ten totiž může být zablokován. V takovém případě nejen není možné disponovat s peněžními prostředky na svém účtu, ale rovněž není možné provádět jakékoliv (byť předem nastavené) trvalé platby z daného účtu – např. platba nájemného. Alternativou v takovém případě je požádat Českou správu sociálního zabezpečení o výplatu důchodu v hotovosti prostřednictvím České pošty na adresu trvalého či přechodného bydliště.

Exekuovány mohou být všechny typy důchodů, tj. starobní, invalidní i pozůstalostní (tj. vdovský, vdovecký a sirotčí)!

Co je zastavení exekuce pro nemajetnost?

Pokud nemá dlužník (povinný) žádný majetek, nebo hodnota jeho majetku nepostačuje ani k pokrytí nákladů exekuce, je na místě zastavit exekuci tzv. pro nemajetnost. Exekutor či soud mohou o zastavení exekuce pro nemajetnost rozhodnout i bez návrhu. Návrh na zastavení exekuce pro nemajetnost může podat i sám dlužník (povinný) a to k exekutorovi do 15ti dnů od okamžiku, kdy se o důvodu k zastavení exekuce dozvěděl. V úvahu připadá i podání pozdější, jelikož lze v tomto případě rozhodnout i bez návrhu, je však samozřejmě lepší dodržet uvedenou lhůtu.

V návrhu je nutné přesně uvést, proč není možné exekuci provést (nemajetnost či nízká hodnota majetku oproti nákladům exekuce, absence příjmu, které lze postihnout exekucí). Vše je zapotřebí podložit důkazy (třeba kopií o výši důchodu,  potvrzení o přiznání dávek v pomoci hmotné nouzi apod.). Zastavením exekuce končí konkrétní exekuční řízení, dluhy ale nezanikají – věřitel může znovu o zahájení exekuce požádat! Pouze, pokud by uplynula desetiletá promlčecí lhůta, může dlužník (povinný) dát námitku promlčení.

Víte, že...
Promlčecí lhůty mají různou délku. Pokud někomu nějaké právo přizná soud (nebo třeba rozhodce), je desetiletá. Po dobu běžící exekuce je však tato lhůta „zmražena“. Jestli-že je ukončena exekuce jinak než vymožením peněz, lhůta se rozmrazí a běží dál.

Může být postižen můj účet kvůli exekuci, která je vedena na manžela?

Od 1.7.2015, tj. od účinnost novely Občanského soudního řádu platí, že exekuci na účet manželky povinného lze vést i pro dluhy, které měl povinný před manželstvím, ovšem v rozsahu jedné poloviny finančních prostředků na účtu. Manžel/ka povinného se může domáhat zastavení exekuce ve větším rozsahu, pakliže je schopen nebo schopna doložit, že jde o prostředky, které nepatří do společného jmění manželů (např. prostředky získané dědictvím). U exekučních příkazů vydaných před tímto datem doporučujeme ověřit si práva exekutora v některé z bezplatných poraden.

Kvůli kterým dluhům manžela/ky mi může exekutor postihnout mzdu či účet?

Dle znění Občanského soudního řádu do 30.6. 2015 bylo možné postihnout mzdu manžela povinného pouze pro dluhy spadající do společného jmění manželů, nikoliv pro dluhy vzniklé před manželstvím nebo nepatřící do společného jmění manželů z jiného důvodu. Od 1. 7. 2015 vstoupila v účinnost novela OSŘ, která zcela vylučuje možnost postižení mzdy manžela povinného pro tyto dluhy. Nicméně dle přechodných ustanovení této novely by již vydané exekuční příkazy na tuto formu exekuce měly zůstat v účinnosti.

Dále dle této novely Občanského soudního řádu platí, že exekuci na účet manželky povinného lze vést i pro dluhy, které měl povinný před manželstvím, ovšem v rozsahu jedné poloviny finančních prostředků na účtu. Manžel/ka povinného se může domáhat zastavení exekuce ve větším rozsahu, pakliže je schopen nebo schopna doložit, že jde o prostředky, které nepatří do společného jmění manželů (např. prostředky získané dědictvím). U exekučních příkazů vydaných před tímto datem doporučujeme ověřit si práva exekutora v některé z bezplatných poraden.

Příklad
Pokud jsou oba manželé starobní důchodci s průměrnou výší důchodu cca 9 tisíc Kč, nevlastní žádný cenný majetek ani nemovitosti, lze předpokládat, že úvěr ve výši 1,5 mil. Kč, který  si vzal pouze jeden z nich, by součástí společného jmění manželů nebyl, a proto by měla zůstat před exekucí chráněna mzda a účet manžela povinného. Postup, jak jednat, když by exekutor postihl Váš účet nebo mzdu neoprávněně, najdete zde.

Jsem rozvedený/á, může mi exekutor postihnout účet či mzdu kvůli dluhům bývalého manžela?

Ano, může a to za těchto předpokladů: jedná se o závazek, který patřil do společného jmění manželů a toto společné jmění manželů nebylo dosud vypořádáno. Více informací zde.