Dohoda o srážkách ze mzdy

Srážky ze mzdy se v právním řádu objevují v různých podobách. Jednak patří mezi způsoby výkonu rozhodnutí (exekuce) při vymáhání peněžitých plnění. Jednak se jedná o jednu ze standardních forem zajištění dluhu – pak hovoříme o dohodě o srážkách ze mzdy. (Celý příspěvek…)

Uznání dluhu

Uznání dluhu je jedním z utvrzovacích institutů uvedených v novém občanském zákoníku (z. č. 89/2012 Sb. v platném znění, dále jen NOZ). Nejedná se o zajištění dluhu, ale o posílení postavení věřitele jiným způsobem (zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání).

(Celý příspěvek…)

Úroky z prodlení – kdy se platí a kolik činí

Nový občanský zákoník (z. č. 89/2012 Sb. v platném znění, dále jen NOZ) stanoví, že úrok z prodlení může věřitel požadovat po dlužníkovi v případě, kdy dlužník neplní včas svému věřiteli, tzn. že je v prodlení. Dle judikatury (rozsudek NS ze dne 25. 9. 2003, sp. zn. 33 Odo 518/2003) jsou úroky z prodlení sankcí za porušení povinnosti – nedodržení dohodnuté doby splatnosti. Ve vztahu ke smluvním úrokům se jedná o nezávislé plnění, které může věřitel po dlužníkovi požadovat paralelně. Ve vztahu k náhradě škody pak platí, že právo na náhradu škody vzniká jen tehdy, není-li škoda kryta úroky z prodlení. (Celý příspěvek…)

Co je kvitance a k čemu slouží

Kvitance je potvrzení věřitele o splnění dlužníkova dluhu. V podstatě se jedná o stvrzenku toho, že dlužník svůj dluh vůči věřiteli již splnil.  Nový občanský zákoník (z. č. 89/2012 Sb. v platném znění, dále jen NOZ) kvitanci definuje v § 1949 NOZ jako potvrzení o splnění dluhu, které vydá věřitel dlužníkovi na jeho žádost, přijímá-li od něj plnění. Je-li kvitance uplatněna vůči věřiteli, který ji zjevně podepsal, její pravost i správnost se presumuje (přepokládá).

(Celý příspěvek…)

Srážky z odměny z DPP

Do 1.9.2015 nebylo možné provádět z dohody o provedení práce exekuce formou srážek ze mzdy a zaměstnavatelé nebyli povinni hlásit soudům a exekutorům uzavření takovéto dohody se zaměstnancem. Dlužníci se tak mnohdy domnívali, že se jim podaří ochránit příjem z tohoto typu zaměstnání před exekucí. Nicméně v případě, že se exekutor o tomto příjmu dlužníka dozvěděl, mohl postupovat dle ust. § 312 občanského soudního řádu a na základě přikázání jiné peněžité pohledávky byl dlužníkovi zabavován celý příjem z dohody o provedení práce.  (Celý příspěvek…)

Přehled vybraných legislativních změn souvisejících se spotřebitelským dluhem v roce 2015

Legislativa se v průběhu času mění. V průběhu roku 2015 vstoupily v účinnost dvě významné novely, které přinesly změny Občanského soudního řádu a exekučního řádu. Konkrétně se jedná o zákony č. 139/2015 Sb. a 164/2015 Sb. Které mění zejména občanský soudní řád a exekuční řád.

Zákon č. 139/2015 Sb., vstoupil v účinnost 1. července 2015. Tento předpis významně ovlivnil možnost postižení mzdy a účtu manžela povinného. Obě formy exekuce prošly v posledních letech významnými změnami. (Celý příspěvek…)

Dluh na výživném III. – trestní řízení

Pokud se povinný vyhýbá nebo z nedbalosti opomíjí plnění vyživovací povinnosti po dobu delší než čtyři měsíce (nejen po sobě jdoucí), je možné jej trestně stíhat za trestný čin zanedbání povinné výživy. Za vyhýbání se plnění vyživovací povinnosti se považuje, např. pokud povinný bezdůvodně zanechal lépe placeného zaměstnání, ukončil pracovní poměr na dobu určitou a koná jen příležitostné sezónní práce, nebo zatajuje příjem, pokud v důsledku těchto skutečností neplní řádně vyživovací povinnost. (Celý příspěvek…)

Dluh na výživném II.

Prostřednictvím výkonu rozhodnutí

Pravomocné a vykonatelné rozhodnutí soudu, jímž je stanovena vyživovací povinnost, je exekučním titulem. To znamená, že v případě, kdy povinný výživné nehradí, může oprávněný (obvykle zákonný zástupce dítěte, po dovršení 18. roku dítě samotné) vymáhat pravidelné hrazení  výživného  prostřednictvím soudního vykonavatele nebo exekutora.  (Celý příspěvek…)

Vyúčtování služeb mobilního operátora

Většina lidí využívá poskytování elektronických služeb na základě smlouvy s telefonním operátorem.  Tyto služby jsou zpravidla hrazeny v pravidelných zúčtovacích obdobích.

V případě neuhrazení částky za vyúčtované služby ve lhůtě splatnosti je poskytovatel povinen účastníka na tuto skutečnost prokazatelně upozornit a stanovit novou lhůtu minimálně 1 týden od dodání upozornění – např. formou písemné upomínky. (Celý příspěvek…)

Dluh na pojistném na sociálním zabezpečení

Poplatníky pojistného na sociální zabezpečení jsou zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění (tj. osoby, které samy podaly přihlášku k účasti na důchodovém pojištění). Jen těmto skupinám osob může vzniknout dluh na pojistném na sociální zabezpečení. Okruh těchto osob tak je poměrně užší než v případě povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění. (Celý příspěvek…)