Pokud se povinný vyhýbá nebo z nedbalosti opomíjí plnění vyživovací povinnosti po dobu delší než čtyři měsíce (nejen po sobě jdoucí), je možné jej trestně stíhat za trestný čin zanedbání povinné výživy. Za vyhýbání se plnění vyživovací povinnosti se považuje, např. pokud povinný bezdůvodně zanechal lépe placeného zaměstnání, ukončil pracovní poměr na dobu určitou a koná jen příležitostné sezónní práce, nebo zatajuje příjem, pokud v důsledku těchto skutečností neplní řádně vyživovací povinnost.

Oprávněný může podat trestní oznámení pro podezření z trestného činu zanedbání povinné výživy na libovolné policejní stanici nebo státním zastupitelství. Policie ČR oznámení prošetří a předá státnímu zástupci. Státní zástupce podává obžalobu a následuje soudní řízení. Soud prověřuje schopnost a vůli povinného výživné platit a následně  rozhoduje o vině a trestu.

Povinný se může „zachránit“ projevením účinné lítosti, což dle příslušného ustanovení trestního zákoníku znamená, že, před tím než soud vyhlásí rozsudek, svou povinnost splní a jeho čin nemá trvale nepříznivé následky.

V současné době soudy v hojné míře využívají možnosti udělit povinným alternativní tresty, jako je např. výkon veřejně prospěšných prací. Zákon rovněž umožňuje uložit povinnému, který se dopustil trestného činu zanedbání povinné výživy, jako přiměřené omezení, aby se zdržel řízení motorových vozidel.

Trestní oznámení k Policii ČR je v někdy využíváno oprávněnými jako určitý „motivační“ nástroj. Samotné podání trestního oznámení ani případné odsouzení dlužníka neřeší vymáhání pohledávek na výživném. Rovněž není výjimkou podání trestního oznámení jako projevení vůle k uplatnění pohledávek nezletilého dítěte, které může být požadováno Úřadem práce ČR v případě, kdy je dítě, na něž není hrazeno výživné, společně posuzovanou osobou v řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi.