Dalšími novinkami, účinnými od 1.6. 2019, jsou změna způsobů oddlužení a možnost úpravy splátkového kalendáře i průběhu oddlužení.

Zatímco dříve mohli věřitelé volit jako způsob oddlužení splátkový kalendář nebo zpeněžení majetkové podstaty, nyní vybírají mezi zpeněžením majetkové podstaty a splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty. Z hlediska dlužníka je mezi těmito způsoby nejzásadnější rozdíl v tom, že v případě plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty není povinen vydat majetek ke zpeněžení, vyplývá-li ze zprávy pro oddlužení, že by se zpeněžením tohoto majetku nedosáhlo uspokojení věřitelů. Dlužník také není povinen vydat ke zpeněžení své obydlí, ledaže ze zprávy pro oddlužení vyplývá, že jeho hodnota přesahuje hodnotu určenou podle prováděcího právního předpisu násobkem částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti.

Zmiňovaným prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 189/2019, o způsobu určení hodnoty obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení.

Co se týče výše splátek v případě, že součástí oddlužení je splátkový kalendář, platí i nyní, že dlužník může v návrhu na povolení oddlužení požádat, aby insolvenční soud stanovil jinou výši měsíčních splátek. V odůvodněných případech může dlužník o stanovení jiné výše měsíčních splátek požádat nejpozději při jednání s insolvenčním správcem v rámci přezkumného řízení. Soud této žádosti vyhoví jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že je standardní výše splátek způsobilá ohrozit plnění splátkového kalendáře nebo že míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů bude vyšší i při jiné výši měsíčních splátek. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkově úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží. Insolvenční soud ovšem nově může obdobně stanovit jinou výši měsíčních splátek i po schválení oddlužení, jestliže o to požádá dlužník pro změnu poměrů. Soud tak učiní jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že je výše dosavadních splátek způsobilá ohrozit plnění splátkového kalendáře nebo že míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů bude vyšší i při jiné výši měsíčních splátek. Ve všech případech platí, že jiná výše měsíčních splátek nesmí být nižší než tzv. minimální splátka dle §395 odst.1 písm.b) Insolvenčního zákona v platném znění.