Legislativa se v průběhu času mění. V průběhu roku 2015 vstoupily v účinnost dvě významné novely, které přinesly změny Občanského soudního řádu a exekučního řádu. Konkrétně se jedná o zákony č. 139/2015 Sb. a 164/2015 Sb. Které mění zejména občanský soudní řád a exekuční řád.
Zákon č. 139/2015 Sb., vstoupil v účinnost 1. července 2015. Tento předpis významně ovlivnil možnost postižení mzdy a účtu manžela povinného. Obě formy exekuce prošly v posledních letech významnými změnami. Celý příspěvek
Pokud se povinný vyhýbá nebo z nedbalosti opomíjí plnění vyživovací povinnosti po dobu delší než čtyři měsíce (nejen po sobě jdoucí), je možné jej trestně stíhat za trestný čin zanedbání povinné výživy. Za vyhýbání se plnění vyživovací povinnosti se považuje, např. pokud povinný bezdůvodně zanechal lépe placeného zaměstnání, ukončil pracovní poměr na dobu určitou a koná jen příležitostné sezónní práce, nebo zatajuje příjem, pokud v důsledku těchto skutečností neplní řádně vyživovací povinnost. Celý příspěvek
Pravomocné a vykonatelné rozhodnutí soudu, jímž je stanovena vyživovací povinnost, je exekučním titulem. To znamená, že v případě, kdy povinný výživné nehradí, může oprávněný (obvykle zákonný zástupce dítěte, po dovršení 18. roku dítě samotné) vymáhat pravidelné hrazení výživného prostřednictvím soudního vykonavatele nebo exekutora. Celý příspěvek
Většina lidí využívá poskytování elektronických služeb na základě smlouvy s telefonním operátorem. Tyto služby jsou zpravidla hrazeny v pravidelných zúčtovacích obdobích.
V případě neuhrazení částky za vyúčtované služby ve lhůtě splatnosti je poskytovatel povinen účastníka na tuto skutečnost prokazatelně upozornit a stanovit novou lhůtu minimálně 1 týden od dodání upozornění – např. formou písemné upomínky. Celý příspěvek
Poplatníky pojistného na sociální zabezpečení jsou zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění (tj. osoby, které samy podaly přihlášku k účasti na důchodovém pojištění). Jen těmto skupinám osob může vzniknout dluh na pojistném na sociální zabezpečení. Okruh těchto osob tak je poměrně užší než v případě povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Celý příspěvek
Právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za 10 let ode dne splatnosti. Výše jsme si nastínili termíny splatnosti pojistného u jednotlivých kategorií osob. Od termínu splatnosti se odvíjí důležitý pojem, kterým je promlčení povinnosti platit dlužné pojistné. Z toho vyplývá, že pokud totiž osoba povinná platit pojistné jej neuhradí v zákonem určeném termínu, tak mu poté většinou příslušná zdravotní pojišťovna předepíše dlužné pojistné. Pokud tak však pojišťovna neučiní do 10 let od doby, kdy povinnost platit pojistné vznikla, nastane promlčení a povinná osoba tak není povinna příslušné zdravotní pojištění odvést. Pro počátek nového běhu promlčecí lhůty však stačí zaslat pojištěnci vyúčtování nedoplatků na pojistném. V praxi je tedy dluh na zdravotním pojištění téměř nepromlčitelný. Celý příspěvek
Dluh na zdravotním pojištění vzniká, pokud není závazek platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění splněn řádně a včas. To znamená, že buď je pojistné zaplaceno v nižší než zákonem požadované výši nebo je zaplaceno po zákonem stanoveném datu splatnosti či není zaplaceno vůbec. Celý příspěvek
Podání návrhu na povolení oddlužení je krok, který ovlivní život člověka i jeho rodiny na několik let. Je proto žádoucí takové rozhodnutí pečlivě zvážit. Lidé se obvykle soustředí na výhody oddlužení a splnění podmínek pro jeho povolení. Ostatní důsledky zůstávají v pozadí, dokud se s nimi úspěšný žadatel o oddlužení přímo nesetká. Úleva a radost z povolení oddlužení se velmi rychle změní v noční můru. Na co je tedy potřeba dát si pozor?
I v současnosti se můžeme setkat se situací, kdy je nám doručeno zboží, které jsme si neobjednali. Samozřejmě se může jednat i o omyl, nezřídka je to však záměr odesílatele (podnikatele), který má za cíl dosáhnout toho, abychom si zboží vyzkoušeli. Problém nastává ve chvíli, kdy se podnikatel začne domáhat uhrazení této zásilky a spoléhá se na to, že spotřebiteli přijde nevhodné ponechat si zboží bez zaplacení.
V předchozích příspěvcích na téma promlčení a prekluze jsme se zaměřili zejména na objasnění obou pojmů a na jejich pojetí očima nového Občanského zákoníku. Současně je však dobré mít na paměti, že se nacházíme na pomyslném časovém rozmezí, které rozděluje období účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. – „starý“ Občanský zákoník (dále SOZ) – a nástup účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. – „nového“ Občanského zákoníku. Celý příspěvek