Vymáhání dluhu prostřednictvím soudního řízení přichází na řadu obvykle v situaci, kdy dlužník neplní svůj dluh dobrovolně. V článku jsou uvedeny informace vztahující se k soudnímu řízení zejména z pohledu věřitele. Zároveň jsou v něm nastíněny změny, které přinesla od letošního roku účinná novela Občanského soudního řádu a Exekučního řádu.

Soudní řízení přichází zpravidla na řadu ve chvíli, kdy mezi jeho účastníky nastal nějaký spor, který nejsou schopni vyřešit sami mezi sebou. Předmětem soudního sporu může být samozřejmě i něco jiného, než že dlužník neplatí, pro zjednodušení však budeme vycházet z této situace. Překážkou soudního řízení pak může být např. platně sjednaná rozhodčí doložka pro tento typ sporu. Základním právním předpisem pro soudní řízení je Občanský soudní řád č. 99/1963, Sb., v platném znění.

Pokud se tedy stane, že dlužník neplní svoji povinnost, může věřitel přistoupit k vymáhání své pohledávky. Než učiní další kroky směřující k soudnímu řízení, s největší pravděpodobností zašle dlužníkovi předžalobní výzvu. Většina věřitelů tento krok učiní, jelikož nově dle § 142a Občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. platí, že žalobce, který měl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. V opačném případě se věřitel vystavuje riziku, že soud rozhodne, že má věřitel uhradit náklady řízení, navzdory tomu, že soud rozhodl v jeho prospěch. Věřitel neodpovídá za to, zda je jeho výzva dlužníkovi doručena, on je pouze povinen tuto skutečnost soudu doložit.

Tímto krokem začne věřitel „pracovat“ na dosažení tzv. exekučního titulu, na základě kterého lze nařídit exekuci. Samotná skutečnost, že dlužník nesplácí, totiž věřitele neopravňuje k exekučnímu vymáhání své pohledávky.

Jestliže by se věřitel dostal do této fáze, bude pro obě strany důležité, jaké jsou sjednány podmínky ve smlouvě, např. zda je ve smlouvě sjednána již zmíněná rozhodčí doložka. Její podstata je ta, že případné spory vyplývající z tohoto smluvního vztahu bude řešit určený rozhodce. Více informací o rozhodčím řízení naleznete zde.

Samotné soudní řízení může probíhat vícero způsoby, které jsou níže nastíněny.

Nedílnou součástí smlouvy o úvěru (půjčky) může být totiž směnka, u které by věřitel mohl využít vymáhání pohledávky prostřednictvím směnečného platebního rozkazu. Vykonatelný směnečný platební rozkaz je rovněž exekučním titulem. Oproti běžnému platebnímu rozkazu soud v tomto případě nezkoumá další okolnosti, rozhoduje pouze na základě toho, zda věřitel je schopen doložit platnou směnku.

Pokud by ve smlouvě nebyla směnka či rozhodčí doložka, mohl by věřitel podat k soudu návrh na vydání platebního rozkazu nebo žalobu na zaplacení dluhu. Obecně lze říci, že návrh na vydání platebního rozkazu je vhodný v situaci, kdy si je věřitel jist, že unese své důkazní břemeno. Jinými slovy – kdy může soud rozhodnout na základě předložených důkazů, aniž by musel vyslechnout účastníky řízení. Pokud věřitel dostatek listinných důkazů nemá, může podat žalobu na zaplacení dlužné částky. Nelze vyloučit, že soud následně shledá dostatek důkazů a přestože byla podána žaloba, vynese platební rozkaz, opačně však soud jednat nemůže .

V případě, že by soud rozhodl ve prospěch věřitele, vynesl by soud rozhodnutí (buď platební rozkaz nebo rozsudek) na jehož základě by dlužníkovi vznikla povinnost zaplatit ve stanovené lhůtě dlužnou částku a to včetně úroku a nákladů řízení. Pokud by rozhodnutí soudu nabylo právní moci (to znamená, že by nikdo z účastníků nepodal v určené lhůtě odvolání v případě rozsudku nebo odpor v případě platebního rozkazu) a vykonatelnosti (což by znamenalo, že dlužník nezaplatil ve stanovené lhůtě dlužnou částku), získal by věřitel exekuční titul, na jehož základě může být v průběhu 10 let (od data vykonatelnosti) nařízena exekuce.

Věřitel si může svoji „cestu“ k získání exekučního titulu „zkrátit“ tím, že by smlouva o úvěru či půjčce obsahovala doložku vykonatelnosti, která musí být sepsána u notáře (dříve to bylo možné i u exekutora). V ní je obvykle stanoveno, že v případě neplnění povinnosti může být na základě této doložky vykonatelnosti nařízena exekuce. Tím by si věřitel „ušetřil“ soudní řízení, ve kterém by usiloval o dosažení exekučního titulu viz výše. Informace o průběhu exekučního řízení naleznete zde.

Věřitelé i dlužníci se někdy zajímají o předpokládanou délku soudního řízení. Na tento dotaz lze však odpovědět pouze přibližně, protože na ni mají vliv jednak vytíženost soudu, jednak i konkrétní okolnosti řízení – jestli např. nebude nutné zajišťovat ještě nějaké důkazy apod. Záleží samozřejmě i na tom, zda je možné se v daném sporu odvolat (u bagatelních pohledávek, tj. do 10 tisíc Kč, to není možné dle § 202 odst. 2 Občanského soudního řádu) a jestli to některá ze stran udělá.

Samostatným tématem je pak problematika doručování, které bude, stejně jako problematice platebních rozkazů, věnován některý z následujících článků v příštím roce.