Správní řízení

V oblasti vymáhání dluhů je většinou pozornost zaměřena na soudní, rozhodčí a exekuční  řízení. Správní řízení je v této oblasti často opomíjeno, navzdory tomu, že i rozhodnutí správního orgánu se může stát exekučním titulem. V článku naleznete nastíněny základní principy správního řízení ve vztahu k dluhům a exekucím.

Správní řízení je typ řízení, ve kterém jsou vydávána rozhodnutí, na základě kterých lze práva zakládat, měnit nebo rušit. Zároveň lze účastníkům řízení uložit povinnosti. Případně může správní orgán rozhodnout o tom, že účastník řízení práva a povinnosti, které byly předmětem řízení má či nemá.

Účastníky správního řízení jsou fyzické či právnické osoby a správní orgán (typicky úřad, který je k rozhodování v dané oblasti pověřen). V souvislosti s problematikou dluhů se můžeme setkat se správním řízením o zrušení trvalého pobytu dotčené osobě, o uložení pokuty, vyměření penále apod.

Správní orgán je oprávněn vymáhat pohledávky státu (např. nezaplacený poplatek za komunální odpad). Na rozdíl od ostatních věřitelů je stát (zastoupený správním orgánem) zvýhodněn v cestě k získání exekučního titulu. Pro zahájení exekuce postačí jako exekuční titul vykonatelné rozhodnutí či vykonatelný smír, který vynesl příslušný správní orgán. Věřitel (stát) se nemusí domáhat svého oprávnění k zahájení exekučního řízení prostřednictvím soudního či rozhodčího řízení. Další zvýhodněním, které má stát jako věřitel, je délka promlčení – ta je zpravidla desetiletá (problematice promlčení bude v příštím roce věnován samostatný článek).

V případě nařízení exekuce pro pohledávky státu (dluhy na zdravotním, sociálním pojištění, daňové nedoplatky, pokuty) jsou také zvýhodňovány v případě provádění srážek z příjmu. Tehdy jsou tyto pohledávky posuzovány jako přednostní, což fakticky znamená, že stát jako věřitel může ”předběhnout” ostatní věřitele v případě vymáhání své pohledávky. Rozdíly mezi exekucí pro přednostní a nepřednostní jsou na příkladech vysvětleny zde.