Rizika oddlužení

Před podáním návrhu

  1. Dlužník požádá o oddlužení příliš brzo (není v úpadku nebo hrozícím úpadku) nebo příliš pozdě (jeho příjmy již nepostačují na zaplacení požadované výše pohledávek nezajištěných věřitelů). Pozorně si pročtěte a zvažte také další podmínky oddlužení. V případě nesprávného posouzení  může dojít k odmítnutí návrhu nebo konkursu.
  1. Je vhodné, aby si dlužník promyslel, jestli je schopen návrh vyplnit sám nebo potřebuje pomoci. Chyby či nedostatky v Insolvenčním návrhu (kolonka 07) mají za následek odmítnutí návrhu. Chybami a nedostatky ve zbytku Návrhu na povolení oddlužení či přílohách a jejich napravováním se řízení může prodloužit o týdny nebo dokonce měsíce. V krajním případě může skončit konkursem.
  1. Pokud se dlužník rozhodne se na někoho obrátit s žádostí o pomoc, je důležité ujistit se o serióznosti dané osoby či organizace a také její schopnosti opravdu pomoci. Dlužník se může obrátit na řadu bezplatných poraden. Některé společnosti také poskytují placenou pomoc – ne vždy ovšem požadovaná částka odpovídá kvalitě poskytnuté služby. Další nabízejí „oddlužení“ jako jeden ze svých produktů. Zde je potřeba mít se obzvláště na pozoru, neboť oddlužení, ač tak nazváno, které neprojde soudem, není tím oddlužením, které by po splnění podmínek znamenalo pro dlužníka osvobození od povinnosti platit neuspokojené dluhy.

Po podání návrhu

  1. Zde je nutné pečlivě sledovat příchozí poštu a spolupracovat se soudem i insolvenčním správcem. Pokud by tak dlužník nečil, soud návrh zamítne. Mezi dlužníkovy povinnosti patří i dostavit se na schůzi věřitelů.
  1. Dlužník musí počítat s tím, že jej soud může vyzvat na zaplacení zálohy na náklady řízení – její výše může být až 50 000 Kč. Pokud není zaplacena ve stanovené lhůtě, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit nebo ji začít vymáhat (o tom musí toho, kdo návrh podal, poučit).
  1. O způsobu oddlužení rozhodují nezajištění věřitelé (pokud nerozhodnou oni, tak soud), dlužník jej pouze navrhuje. Může se tedy stát, že např. dlužník navrhuje zpeněžení majetkové podstaty, nezajištění věřitelé se však rozhodnou pro splátkový kalendář.

Po schválení oddlužení

  1. Soud může zrušit oddlužení i po jeho schválení a rozhodnout o konkursu. Hlavními důvody jsou – dlužník neplní své povinnosti dle způsobu oddlužení, dlužník nemůže plnit podstatnou část splátkového kalendáře, v důsledku zaviněného jednání vznikne dlužníkovi nový závazek, který nemůže v době jeho splatnosti plnit, nebo to sám navrhne.Při zrušení oddlužení se zpětně připočítají všechny úroky.
  1. Dlužník nepodá návrh na osvobození od povinnosti platit neuspokojené pohledávky, ve chvíli, kdy řádně a včas splnil všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení. Bez tohoto návrhu soud nemůže o osvobození rozhodnout.

Po osvobození od povinnosti platit neuspokojené pohledávky

  1. Soud může osvobození odejmout, jestliže na základě návrhu podaného některým z dotčených věřitelů do 3 let od jeho pravomocného přiznání vyjde najevo, že ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka, anebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům; to neplatí, jestliže věřitel, který návrh podal, mohl takovou námitku uplatnit před rozhodnutím o přiznání osvobození dlužníku.

Přiznané osvobození také zaniká, byl-li dlužník do 3 let od právní moci rozhodnutí o něm pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení anebo přiznání osvobození, případně kterým jinak poškodil věřitele.

  1. Pokud by se dlužník, který byl „oddlužen“, dostal do pěti let po osvobození opět do finančních potíží, nemůže o oddlužení znovu žádat.

Další rizika

  1. Zveřejněním Návrhu na povolení oddlužení v insolvenčním rejstříku o sobě dlužník na internetu zveřejní řadu osobních údajů.