Mezi dluhy, se kterými se někteří lidé potýkají, patří i nezaplacení poplatku za svoz komunálního odpadu, přesněji poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí. Příčinou je někdy i skutečnost, že tento poplatek není upraven pro všechny obce jednotně, ale každá obec si vytváří svou vlastní úpravu prostřednictvím vyhlášky. Zároveň si volí, zda bude poplatek vybírat podle zákona o místních poplatcích nebo podle zákona o odpadech. Celý příspěvek
Archiv pro rubriku: Odborná sekce
Vyklízení nájemního bytu
Jedním z důsledku neplacení nájemného bývá i ukončení nájemního vztahu ze strany pronajímatele. Ať už k tomu dojde na základě výpovědi nebo neprodloužením nájemní smlouvy, nájemník je povinen byt opustit.
Pokud tak neučiní dobrovolně, má pronajímatel právo obrátit se na soud a požádat o vyklizení bytu. Předtím je místě zaslat žalovanému předžalobním výzvu a to nejméně 7 kalendářních dnů před podáním žaloby. Celý příspěvek
Novinky v oddlužení II – Nový druh odměny insolvenčního správce v případě povoleného oddlužení
Do 30. června 2017 jsme se v případě oddlužení setkávali pouze s jedním typem odměny insolvenčnímu správci, resp. odměny 750 Kč bez DPH a v případě oddlužení povoleného na základě společného návrhu manželů 1 125 Kč bez DPH a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce, které činí 150 Kč bez DPH a v případě oddlužení povoleného na základě společného návrhu manželů 225 Kč bez DPH. Odměna a náhrada hotových výdajů se platí za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře.
Novinky v oddlužení I – Kdo smí od 1.7. 2017 podat návrh na povolení oddlužení
Od 1. července 2017 vstoupila v účinnost novela insolvenčního zákona. Jednou ze změn, které novela přinesla, je regulace subjektů poskytujících služby v oblasti oddlužení. Důvodem byl mimo jiné opakující se problém s nekvalitně zpracovanými návrhy na povolení oddlužení, za jejichž zpracování přitom dlužníci platili nemalé sumy.
Výživné a úroky z prodlení
Neplnění vyživovací povinnosti patří mezi nejčastější trestné činy, s nimiž se můžeme setkat. Za neplnění vyživovací povinnosti bylo v roce 2015 nepodmíněně odsouzeno trestem odnětí svobody 766 osob, v roce 2016 se počet zvýšil na 866.1
Dohoda o srážkách ze mzdy
Srážky ze mzdy se v právním řádu objevují v různých podobách. Jednak patří mezi způsoby výkonu rozhodnutí (exekuce) při vymáhání peněžitých plnění. Jednak se jedná o jednu ze standardních forem zajištění dluhu – pak hovoříme o dohodě o srážkách ze mzdy. Celý příspěvek
Uznání dluhu
Uznání dluhu je jedním z utvrzovacích institutů uvedených v novém občanském zákoníku (z. č. 89/2012 Sb. v platném znění, dále jen NOZ). Nejedná se o zajištění dluhu, ale o posílení postavení věřitele jiným způsobem (zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání).
Úroky z prodlení – kdy se platí a kolik činí
Nový občanský zákoník (z. č. 89/2012 Sb. v platném znění, dále jen NOZ) stanoví, že úrok z prodlení může věřitel požadovat po dlužníkovi v případě, kdy dlužník neplní včas svému věřiteli, tzn. že je v prodlení. Dle judikatury (rozsudek NS ze dne 25. 9. 2003, sp. zn. 33 Odo 518/2003) jsou úroky z prodlení sankcí za porušení povinnosti – nedodržení dohodnuté doby splatnosti. Ve vztahu ke smluvním úrokům se jedná o nezávislé plnění, které může věřitel po dlužníkovi požadovat paralelně. Ve vztahu k náhradě škody pak platí, že právo na náhradu škody vzniká jen tehdy, není-li škoda kryta úroky z prodlení. Celý příspěvek
Co je kvitance a k čemu slouží
Kvitance je potvrzení věřitele o splnění dlužníkova dluhu. V podstatě se jedná o stvrzenku toho, že dlužník svůj dluh vůči věřiteli již splnil. Nový občanský zákoník (z. č. 89/2012 Sb. v platném znění, dále jen NOZ) kvitanci definuje v § 1949 NOZ jako potvrzení o splnění dluhu, které vydá věřitel dlužníkovi na jeho žádost, přijímá-li od něj plnění. Je-li kvitance uplatněna vůči věřiteli, který ji zjevně podepsal, její pravost i správnost se presumuje (přepokládá).
Srážky z odměny z DPP
Do 1.9.2015 nebylo možné provádět z dohody o provedení práce exekuce formou srážek ze mzdy a zaměstnavatelé nebyli povinni hlásit soudům a exekutorům uzavření takovéto dohody se zaměstnancem. Dlužníci se tak mnohdy domnívali, že se jim podaří ochránit příjem z tohoto typu zaměstnání před exekucí. Nicméně v případě, že se exekutor o tomto příjmu dlužníka dozvěděl, mohl postupovat dle ust. § 312 občanského soudního řádu a na základě přikázání jiné peněžité pohledávky byl dlužníkovi zabavován celý příjem z dohody o provedení práce. Celý příspěvek