Odpovědnost za dluhy po otci

Dobrý den
Mám na Vás s dovolením dotaz ohledně nesplaceného dluhu po zemřelém otci, který zemřel v září 2013.
Bratr otce půjčil před 20 lety otci 20000,- Kč na koupi auta s tím, že mezi sebou podepsali jakousi listinu o půjčce. Sourozenci se zřekli dědického práva, já dědictví přijal i s pohledávkami po otci. Strýc se mi ozval, že zmíněný dluh není splacen a během let si otec u něj napůjčoval nějaké peníze z ruky do ruky o kterých rodina ani nevěděla, které má strýc zapsány u sebe v nějakém sešítku. Jsem povinen tyto dluhy na psí knížku strýci splatit nebo se jen pokouší je ode mne vymáhat.
Předem děkuji za odpověď.

Dobrý den,

na základě Vámi poskytnutých informací dovozujeme, že dědické řízení po Vašem otci již bylo uzavřeno, přičemž jediným dědicem jste se stal Vy. Zmiňujete, že jste zdědil nejen majetek, ale také otcovy dluhy.

Při posouzení Vaší povinnosti hradit strýci jeho pohledávku, je potřeba brát v potaz několik aspektů.

V první řadě bude samozřejmě na Vašem strýci, aby byl případnou existenci svých pohledávek schopen prokazatelně doložit. Je pravda, že uzavřít smlouvu o půjčce je možné i ústně, nicméně v případě soudního vymáhání musí žalobce (zde strýc) unést tzv. důkazní břemeno, tj. prokázat, že jeho nárok je oprávněný, což je v situaci, kdy dlužník zemřel a žádný písemný doklad (s podpisem otce) či svědek půjčky není, velmi obtížné.

Další z nich je rozsah Vaší odpovědnosti za dluhy otce, pokud by se strýcův nárok ukázal jako oprávněný (tedy otci opravdu půjčil a ten peníze nevrátil). Dle zákona dědic odpovídá za závazky zůstavitele jen do výše svého dědického podílu (podotýkáme, že dědické řízení po Vašem otci bylo řešeno podle starého občanského zákoníku).  Pokud by došlo k situaci, kdy byste uhradil předchozím věřitelům (přihlášeným do dědického řízení po otci) více pohledávek než byl Váš dědický podíl (např. zdědil byste dědický podíl v hodnotě 20 tisíc Kč a na pohledávkách věřitelů byste vyplatil  také 20 tisíc Kč), povinnost uhradit  závazek po otci by Vám nevznikl, právě díky výše uvedené zásadě o rozsahu odpovědnosti dědice za dluhy zůstavitele. Je tedy na místě zjistit, jaká byla hodnota aktiv a pasiv v dědictví, tj. zda byste byl z tohoto hlediska povinen otcovy dluhy uhradit, pokud by se ukázalo, že jejich vymáhání je oprávněné.

Další aspekt, který je v této situaci také důležitý, je otázka promlčení. Obecná promlčecí lhůta jsou 3 roky. Nelze však vyloučit, že Váš otec mohl podepsat uznání dluhu (tehdy činí promlčecí lhůta 10 let) nebo že se jedná o závazek se specifickou promlčecí dobou (např. pokud by pocházel z podnikatelské činnosti – tehdy je obecná promlčecí doba 4 roky). Jak sám vidíte, variant je mnoho. Je tedy potřeba zjistit, o jaký závazek se jedná, kdy měla nastat jeho splatnost (od té chvíle začíná běžet promlčecí doba), zda měl být plněn ve splátkách (v tomto případě pak každé splátce běží promlčecí doba) nebo najednou. A v případě, že došlo k promlčení je na místě argumentovat námitkou promlčení. Námitku je potřeba vznést písemně a prokazatelně vůči věřiteli (ve stadiu soudního řízení přímo soudu).

V tuto chvíli nevíme, resp. z vámi uvedených informací nevyplývá, zda Vás strýc kontaktoval prostřednictvím předžalobní výzvy nebo pouze neformálně. Rozhodně však doporučujeme po strýci požadovat doložení výše uvedených informací.

V případě potřeby můžete využít možnosti osobní konzultace v některé z občanských poraden. Kontakty naleznete zde: www.obcanskeporadny.cz

S pozdravem

Tým Dluhového labyrintu

Publikováno 13.4.2014