Překážky v hrazení daru v oddlužení

Dobrý den,

sestra a její manžel chtějí požádat o odlužení, ale protože je sestra na mateřské, nemají dost velký příjem. V jedné poradně jim řekli, že se to dá řešit tak, že jim někdo bude dávat každý měsíc dar. Poprosili mě proto, jeslti bych jim mohla pomoct já. Jednalo by se asi o tisíc korun, což teď není problém, jenže se bojím, co se stane, kdybych jim ty peníze třeba už nemohla dávat. Dá se to později nějak zrušit nebo to prostě musím pořád platit dokud to neskončí? a kdybych opravdu nemohla platit, bude to znamenat problém pro sestru? Děkuji Horáková.

Dobrý den,

Vaše informace o možnosti nahrazení části příjmu darem od třetí osoby (nejčastěji rodiny) jsou správné a institut daru se v rámci oddlužení využívá poměrně často právě v situacích, kdy dlužníku chybí část finančních prostředků ke splnění podmínky uhrazení alespoň 30 % svých závazků nezajištěným věřitelům + odměny a nákladů insolvenčního správce, s nimiž je také nutné počítat.

Ohledně výše daru je důležité vědět, že by měla být přiměřená. Dar by např. neměl tvořit významnou část, např. polovinu potřebného příjmu dlužníka.  V opačném případě soudy dospěly k názoru, že by se mohlo jednat o nepoctivý záměr. Důvodem je především výchovný aspekt oddlužení – dlužník by se totiž měl sám podílet na řešení svého předlužení. Nelze však také opomenout, že v případě výpadku slíbeného daru je odpovědností dlužníka (v tomto případě Vaší sestry a jejího manžela), aby si tuto mezeru v plánovaných příjmech co nejrychleji zaplnil, např. přivýdělkem, jinou smlouvou o daru apod.

V případě, kdy by dárce, v tomto případě Vy, přestal svoji povinnost plnit, není zcela vyloučeno, že by dlužník – Vaše sestra a její manžel  byli ze strany soudu a insolvenčního správce tlačeni k tomu, aby po Vás začali vymáhat slíbenou částku soudně. Pokud by však jednalo o výpadek daru nikoliv ze „svévole“ dárce, ale např. proto, že onemocněl, ztratil zaměstnání apod., nelze vyloučit, že by soud mohl dojít k závěru, že by bylo v rozporu s dobrými mravy po dárci sjednaný dar vymáhat.

V průběhu insolvenčního řízení se však může měnit situace jak u dárce tak dlužníka oběma směry. V praxi se tak již několikrát stalo, že se zvýšil příjem dlužníka natolik, že byl schopen i bez sjednaného daru uhradit věřitelům alespoň 30 % závazků nezajištěným věřitelům. Na základě této skutečnosti mohou nastat dvě situace: a) soud situaci více neřešil (v případě nesplácení sjednaného daru) nebo b) si dlužník požádal o zrušení sjednané darovací smlouvy, přičemž soud žádosti vyhověl, právě z důvodu, že dlužník i bez daru byl schopen dosáhnout úhrady potřebných 30 % závazků nezajištěným věřitelům.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že soud vždy posuzuje případné vymáhání sjednaného darovací smlouvy individuálně, proto nelze jednoznačně říci, zda by soud v případě kdy byste nebyla schopna hradit slíbený dar, požadoval, aby po Vás sestra a její manžel slíbené částky vymáhali. Rozhodující okolností je zejména to, kolik je dlužník schopen splatit i bez toho, aniž by dárce dar dále poskytoval. Pokud by úhrada nezajištěným věřitelům klesla po zrušení daru pod 30% a dlužník nebyl schopen nahradit tento výpadek jiným příjmem, je pravděpodobné, že by oddlužení bylo zrušeno a byl by prohlášen konkurs.

S pozdravem

Tým Dluhového labyrintu

Publikováno 30.4.2014