Vymáhání závazku z dědického řízení

Dobrý den, v březnu 2013 mi zemřel nečekaně a tragicky manžel ve věku 35 let. Neprodleně jsem o této skutečnosti informovala jeho zaměstnavatele, který mě požádal o doložení úmrtního listu. Ten jsem dodala hned, jak ho matrika vystavila. Po nějakém čase mi zaslali doporučený dopis s vyčíslením mzdy, kterou měl manžel odpracovanou, ale nebyla mu vyplacena s doslovnou větou, že mi částku odešlou na účet po skončení dědictví. Trvali na tom, že je nutné ji zahrnout do dědického řízení,
a proto jsem tento doklad předala notáři. V prosinci 2013 bylo dědické řízení ukončeno, dědicem jsem se stala já a nezletilý syn, kterého musel zastupovat soudem ustanovený opatrovník. Následně jsem zaměstnavateli dodala rozhodnutí o dědictví, kde jsem nabyla nárok na doplatek jeho mzdy. Manželům zaměstnavatel mi ale odmítá částku uhradit s tím, že tam po manželovy zůstaly nějaké nedoplatky – služební mobilní telefon, který měl i pro soukromé účely a to zpětně již od roku 2011 až do dnešního dne i přesto že již 10 měsíců je mrtvý a těžko mohl telefon používat. Má právo si takovou pohledávku nárokovat, když o úmrtí prokazatelně věděl a pohledávku do dědického řízení nepřihlásil? Je možné ji přihlásit i dodatečně i přes to, že jsem přesvědčená, že nemá žádnou písemnou dohodu o tom, že část z hovorného bude manžel platit sám? Podotýkám, že číslo je vedené na firmu která manžela zaměstnávala, nikdo jiný s ním nemůže disponovat. Předem vám velmi děkuji za odpověď. Pokud by neměli na úhradu nárok jak mohu požadovat plnění úhrady nedoplatku mzdy? Musím se s nimi soudit nebo se jen obrátit na soud a vyžádat si exekutora?

Dobrý den,

nejprve se zastavíme u Vámi zmiňovaného přihlášení pohledávek do dědického řízení. Zákon totiž dává dědicům možnost, aby žádali soud (potažmo) notáře, aby vydal usnesení, v němž budou vyzváni věřitelé, aby notáři oznámili své pohledávky vůči zůstaviteli a to ve lhůtě, která jim bude stanovena. V tomto usnesení je zároveň soud (notář) poučí o tom, že dědici neodpovídají věřitelům, kteří své pohledávky včas neoznámili, pokud je uspokojením pohledávek ostatních věřitelů vyčerpána cena dědictví, kterého dědici nabyli. Usnesení se vyvěšuje na úřední desce soudu.

Výše uvedené opatření se obvykle dělá v situaci, kdy dědici mají obavu, že měl zůstavitel více dluhů. Pokud v dědickém řízení po manželovi notář věřitele vyzýval k přihlášení pohledávek, přičemž se manželův zaměstnavatel nepřihlásil, mohl by mu vzniknout nárok na uhrazení jeho pohledávky pouze v situaci, kdy byste neuhradila předchozím věřitelům více pohledávek než byl Váš dědický podíl (např. zdědila byste dědický podíl v hodnotě 20 tisíc Kč a Vy jste na pohledávkách věřitelů vyplatila 10 tisíc Kč). V opačném případě by měl zaměstnavatel smůlu. Zároveň také platí, že dodatečné dědické řízení se zahajuje pouze v situaci, kdy se objeví nějaké aktivum (tj. majetek, např. zapomenutý spoluvlastnický podíl na pozemku) nebo zároveň aktivum a pasivum (dluh), ne však pokud by se „objevil“ jenom dluh.

Roli zde však také hraje otázka prokazatelnosti zaměstnavatelovy pohledávky. Pokud byste ji měla z titulu dědice uhradit, máte právo na její doložení. Zde máte právo žádat o doložení oprávněnosti zaměstnavatelovy pohledávky, tj. doložení Vámi uváděné dohody o úhradě nákladů na mobilní telefon. Pokud by se jednalo o nějaké další škody či nedoplatky, je zde důležité vědět, zda měl manžel uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti. Pokud ne, tak by byl zaměstnavatel povinen prokazovat vznik škody a příčinnou souvislost mezi vznikem škody a jednáním Vašeho manžela. Jestliže by došlo k tomu, že by opravdu zaměstnavatel oprávněnou pohledávku měl a Vy jste vzhledem k výše uvedeným skutečnostem jí měla uhradit, můžete se dohodnout na vzájemném započtení úhrady jeho pohledávky vůči Vaší (nevyplacená manželova mzda). Pokud však zaměstnavatel nebude ochoten komunikovat, doložit existenci pohledávky apod., bude pak záležet na něm, zda ji začne vymáhat soudně (zde by však musel unést důkazní břemeno). Zároveň by Vám nic nebránilo vymáhat svoji pohledávku po něm.

A nyní se zaměříme na způsob, jakým způsobem lze Vaši pohledávku vymáhat. Odpověď naleznete v usnesení o dědickém řízení. Pokud z něj vyplývá, že je zaměstnavatel je povinen Vám v určitém termínu vyplatit na základě tohoto rozhodnutí manželovu mzdu, lze hovořit o tzv. exekučním titulu, na základě kterého byste mohla zahájit exekuční řízení. Fakticky by to znamenalo, že byste se mohla obrátit rovnou na některý exekutorský úřad.

Jestliže by však v usnesení bylo uvedeno, že máte právo na vyplacení manželovy mzdy, nicméně by v rozhodnutí nebylo uvedeno, do kdy je zaměstnavatel povinen tuto povinnost splnit, nebyly by zde naplněny náležitosti exekučního titulu a Vy byste mzdu musela vymáhat nejprve soudně a teprve na základě soudního rozhodnutí, které by bylo pravomocné (nabylo by právní moci) a vykonatelné (zaměstnavatel by svoji povinnost nesplnil v soudem určené lhůtě), byste mohla nechat nařídit exekuci. Podotýkáme, že v případě této varianty, by bylo potřeba zaměstnavateli zaslat alespoň 7 dní před podáním návrhu k soudu předžalobní výzvu. V opačném případě byste se vystavila riziku, že Vám soud uloží hradit náklady řízení a to i v případě, kdy byste měla v řízení úspěch.

Pro úplnost dodáváme, že výše uvedené informace se vztahují také k osobě syna – dědice, pokud se tato situace dotýká i jeho dědického podílu. U něj by však situaci věřiteli komplikovala jeho nezletilost (případného sporu by se účastnil opatrovník), lze tedy předpokládat, že zaměstnavatel bude nadále jednat s Vámi.

V případě potřeby, můžete svoji situaci osobně zkonzultovat v některé z občanských poraden, kde Vám pracovníci poradny mohou pomoci s konceptem předžalobní výzvy či samotného návrhu k soudu. Kontakty naleznete zde: http://www.dluhovylabyrint.cz/kam-pro-radu/

S pozdravem

Tým Dluhového labyrintu

Publikováno 20.1.2014