Zajištění věřitelé v oddlužení

Dobrý den,

děkuji za předchozí odpověď, chci se ještě zeptat, co přesně znamená „Stranou stojí oddlužení v případě zajištěného věřitele.“

Dobrý den,

ve svém dotaze patrně navazujete na otázku vstupu do oddlužení osoby, která má dluhy z podnikatelské činnosti. Přičemž podmínky vstupu této osoby do oddlužení upravuje § 389 odst. 2 insolvenčního zákona, ve kterém je uvedeno:

(2) Dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího
úpadku oddlužením, jestliže

a) s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo

b) jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení
insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na
majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d), anebo

c) jde o pohledávku zajištěného věřitele.

V předchozí odpovědi jsme se zabývali podmínkami uvedenými pod písmeny a) + b). Nyní se zaměříme na Vámi zmiňované zajištěné věřitele. Mezi zajištěné věřitele patří ten věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy viz § 2 písm. g) Insolvenčního zákona. Zajištěným věřitelem tedy může být např. banka disponující zástavním právem k nemovitosti, věřitel který má k dispozici exekutorské právo zástavní apod.

Obecně lze říci, že zajištění věřitelé mají v průběhu insolvenčního řízení oproti nezajištěným věřitelům významnější postavení v průběhu insolvenčního řízení, zejména co do stanovení způsobu oddlužení. Po vyhlášení úpadku dlužníka a povolení oddlužení, mají právo stejně jako nezajištění věřitelé uplatnit přihlášku svoji pohledávky. Zároveň je jejich právem se rozhodnout, zda budou v dotčeném insolvenčním řízení vystupovat jako zajištění či nezajištění věřitelé. Od tohoto rozhodnutí se v zásadě odvíjí také to, zda dotčený předmět zajišťovacího práva bude prodán či nebude.

Jinými slovy – zajištěný věřitel se přihlásí jako nezajištěný a následně  dojde k prodeji nemovitosti – předmětu zajištění, přičemž z výtěžku budou uspokojeni všichni přihlášení nezajištění věřitelé (lze totiž předpokládat, že věřitelé budou preferovat prodej před splátkovým kalendářem). Další variantou je, že se přihlásí jako zajištěný, nicméně nebude souhlasit s prodejem nemovitosti. Poté bude pravděpodobně probíhat oddlužení formou splátkového kalendáře, ze kterého budou uspokojování nezajištění věřitelé a zajištěný věřitel bude stranou – nebudou se na něj vztahovat účinky oddlužení. Třetí varianta je, že se nepřihlásí vůbec. Poté by mělo dojít k té formě oddlužení, o které rozhodnou přihlášení věřitelé či soud.

Ve vztahu k oddlužení osoby, která má dluhy z podnikatelské činnosti to znamená, že v případě kdy by dlužník měl dluh z podnikatelské činnosti u zajištěného věřitele, tj. jednalo by se o dluh z podnikání a zároveň o dluh, ke kterému by se vztahovala některá z forem zajištění viz výše, nejednalo by se o překážku  vstupu této osoby  do oddlužení. Důvodem je skutečnost,  dluh zajištěného věřitele se při oddlužení uspokojuje ze zajištění bez ohledu na svou povahu „závazku z podnikání“.

Jinak řečeno – ať by se zajištěný věřitel rozhodl pro kterékoliv výše uvedené postavení, závazek z podnikání by byl vždy uspokojen z prodeje dotčeného majetku, vyjma situace situace kdy by se zajištěný věřitel přihlásil jako nezajištěný a společně s ostatními by si odhlasovali oddlužení formou splátkového kalendáře.

S pozdravem

Tým Dluhového labyrintu

Publikováno 14.6.2014