Poplatníky pojistného na sociální zabezpečení jsou zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění (tj. osoby, které samy podaly přihlášku k účasti na důchodovém pojištění). Jen těmto skupinám osob může vzniknout dluh na pojistném na sociální zabezpečení. Okruh těchto osob tak je poměrně užší než v případě povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Výše pojistného se odvíjí od tzv. vyměřovacího základu. Tím bude v případě zaměstnanců typicky mzda či plat nebo odměna z dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce, pakliže výše odměny dosáhne částky 10.000,- Kč. U zaměstnavatelů to bude součet vyměřovacích základů jejich zaměstnanců. U osob samostatně výdělečně činných je vyměřovacím základem částka, kterou si sami určí s tím, že je stanovena minimální výše na úrovni 50 % daňového základu. Rovněž osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění si mohou sami výši vyměřovacího základu určit s tím, že minimální výše je stanovena na jedné čtvrtině průměrné mzdy, která v současné době činí 9.200,- Kč. Podobně jako tomu je u zdravotního pojištění. I zde právo předepsat dlužné pojistné, které se promlčuje za 10 let ode dne splatnosti.

 Pokud nebylo pojistné zaplaceno včas nebo bylo zaplaceno v nižší než zákonem stanovené výši či vůbec, vzniká pojištěnci další povinnost, a to povinnost platit penále. Penále přitom činí 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den s tím, že jsou stanoveny určité výjimky. Tou nejdůležitější je ta, že penále za dlužné pojistné neplatí osoby dobrovolně na důchodovém pojištění účastné. Penále (nikoli však dlužná částka) může být na žádost prominuto příslušnými orgány. Žádost se podává u příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení (případně Pražské správy sociálního zabezpečení či Městské správy sociálního zabezpečení Brno).

Obecně lze říct, že pokud je daná osoba ekonomicky aktivní a má relevantní příjmy, vzniká jí povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení. Samozřejmě existují zákonem uvedené výjimky, kdy se např. pojistné neplatí z odstupného vypláceného zaměstnanci. Uvedené pojistné vlastně zahrnuje tři složky, a to pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Jak  bylo výše uvedeno, k placení důchodového pojištění se může dobrovolně zavázat každý, kdo nepatří do výše vyjmenovaných skupin ekonomicky aktivních osob (zaměstnavatelé, zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné), a to podáním příslušné přihlášky.

A i u tohoto typu pojištění je vhodné uvést, že dluh na sociálním pojištění včetně případného penále lze vymáhat exekučně na základě vykonatelného výkazu nedoplatků. Fakticky to znamená, že I Správa sociálního zabezpečení se tedy nemusí domáhat, aby o nároku na uhrazení jejich pohledávky rozhodoval soud.