Právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za 10 let ode dne splatnosti. Výše jsme si nastínili termíny splatnosti pojistného u jednotlivých kategorií osob. Od termínu splatnosti se odvíjí důležitý pojem, kterým je promlčení povinnosti platit dlužné pojistné. Z toho vyplývá, že pokud totiž osoba povinná platit pojistné jej neuhradí v zákonem určeném termínu, tak mu poté většinou příslušná zdravotní pojišťovna předepíše dlužné pojistné. Pokud tak však pojišťovna neučiní do 10 let od doby, kdy povinnost platit pojistné vznikla, nastane promlčení a povinná osoba tak není povinna příslušné zdravotní pojištění odvést. Pro počátek nového běhu promlčecí lhůty však stačí zaslat pojištěnci vyúčtování nedoplatků na pojistném. V praxi je tedy dluh na zdravotním pojištění téměř nepromlčitelný.

Nezaplacení pojistného ve stanovené lhůtě nebo výši pak má za následek povinnost platit penále. Zákon přesně vymezuje penále, a to ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení. Prodlení nastává, jak jsme výše naznačili, prvním dnem po uplynutí splatnosti. Tedy např. pokud zaměstnanec má nárok na mzdu za měsíc březen, je povinen zaměstnavatel za něj odvést pojistné do 20. dubna. Pokud tak učiní až 21.dubna, vzniká mu (zaměstnavateli) kromě uhrazení (dlužného) pojistného ještě vedle toho povinnost zaplatit penále ve výši 0,05 % dlužné částky za tento jediný den prodlení. Pokud by v našem příkladu zaměstnavatel uhradil dluh až 23. dubna, byl by tři dny v prodlení. Z toho by vyplývalo (kromě zaplacení řádného pojistného) zaplatit penále ve výše třikrát 0,05 %, tj. 0,15 % z tohoto dluhu (tedy 0,15 % z pojistného, které měl nejpozději 20. dubna zaplatit příslušné zdravotní pojišťovně a přitom tak neučinil). Mohl by nastat i takový případ, že zaměstnavatel zaplatí pojistné včas, ale v nižší než požadované výši. V takovém případě rovněž z neuhrazeného rozdílu vzniká povinnost platit penále. Tedy nejen, že musí plátce (v tomto případě zaměstnavatel) doplatit pojistné do správné výše, ale vedle toho rovněž zaplatit penále ve výši 0,05 % násobeno počtem dní prodlení, a to z dlužné částky. Povinnosti platit penále se samozřejmě nevyhnou ani osoby samostatně výdělečně činné ani osoby bez zdanitelných příjmů. Nutno dodat, že stejné důsledky v podobě povinnosti platit penále má i zaplacení pojistného jiné než příslušné zdravotní pojišťovně popřípadě někomu jinému anebo zaplacení pod nesprávným variabilním symbolem.

V rámci odstraňování tvrdostí, existuje možnost, že by penále (nikoli ovšem dluh, tj. samotné pojistné) mohlo být zdravotní pojišťovnou prominuto. Penále není možné prominout do doby, než je uhrazeno dlužné pojistné. O odpuštění penále rozhoduje příslušná zdravotní pojišťovna. Na odpuštění penále nevzniká zákonný nárok a je tedy zcela na zdravotní pojišťovně, zda žádosti o odpuštění penále vyhoví zcela, částečně nebo vůbec. Konkrétní kroky při podání žádosti o odpuštění penále je vhodné konzultovat s pracovníky příslušné pojišťovny (některé z nich disponují pro tyto účely formuláři žádosti o odpouštění penále).  Dalšími případy, kdy nelze prominout penále, je situace, kdy na plátce pojistného byl podán insolvenční návrh anebo kdy plátce pojistného vstoupil do likvidace. K prominutí penále je třeba včasného (v zákonném stanovené lhůtě) podání písemné žádosti u příslušné zdravotní pojišťovny.

Na závěr je vhodné uvést, že dluh na zdravotním pojištění včetně případného penále lze vymáhat exekučně na základě vykonatelného výkazu nedoplatků. Na rozdíl od jiných věřitelů, se zdravotní pojišťovny tedy nemusí domáhat, aby o nároku na uhrazení jejich pohledávky rozhodoval soud.