Srážky ze mzdy se v právním řádu objevují v různých podobách. Jednak patří mezi způsoby výkonu rozhodnutí (exekuce) při vymáhání peněžitých plnění. Jednak se jedná o jednu ze standardních forem zajištění dluhu – pak hovoříme o dohodě o srážkách ze mzdy.

Dohoda o srážkách ze mzdy je obecně upravena v občanském zákoníku (z. č. 89/2012 Sb., NOZ) a speciálně v zákoníku práce (z. č. 262/2006 Sb., ZP). Dohodou o srážkách ze mzdy je nově možné zajistit jakýkoli dluh, nikoli pouze dluhy výslovně uvedené v zákoně. Dohodu uzavírá dlužník s věřitelem, k účinnosti zajištění je však vždy nutný souhlas dlužníkova zaměstnavatele. Souhlasí-li zaměstnavatel s dohodou, musí nést náklady s tím spojené. Nová regulace však přináší pozitivní změnu pro zaměstnavatele v tom ohledu, že když souhlasí s druhou či dalšími dohodami, může náklady s tím spojené přenést na zaměstnance. Pořadí dohod se řídí dnem, kdy byla dohoda o srážkách ze mzdy zaměstnavateli doručena nebo kdy byla mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (věřitelem) uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy.

Maximální výše srážek je v občanském zákoníku stanovena hranicí poloviny mzdy (§ 2045 odst. 1 NOZ). Tuto hranici však musíme kombinovat s hranicí stanovenou v zákoníku práce (§ 148 ZP) – zde se stanoví, že srážky ze mzdy smějí být provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu (z. č. 99/1963 Sb., OSŘ). Nesmí být sražena nepostižitelná částka, tj. úhrn dvou třetin životního minima jednotlivce a částky nominativních nákladů na bydlení pro jednu osobu a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Právní úprava touto cestou mimo jiné potvrzuje a aplikuje princip ochrany mzdy zakotvený v Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 95 o ochraně mzdy z roku 1949.

Zákoník práce pak stanoví i další případy, v nichž může dojít ke srážkám ze mzdy (tedy nejen na základě dohody o srážkách ze mzdy). Zaměstnavatel smí srazit zaměstnanci:

a) daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti nebo pojistné na důchodové spoření,

b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,

c) zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu,

d) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,

e) náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo, a náhradu mzdy nebo platu, na niž zaměstnanci právo nevzniklo.

Srážky ze mzdy mohou sloužit i k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace. Srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nejsou dovoleny.

A jak je mzda chráněna při výkonu rozhodnutí (exekuci)? Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Zaměstnanci nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka; způsoby jejího výpočtu stanoví nařízením vlády č. 595/2006 Sb. o nezabavitelných částkách.