V předešlém výkladu jsme se věnovali situaci, kdy soud doručuje účastníkovi. Nyní to vezměme z druhé strany a zaměřme svoji pozornost na to, jak může doručovat účastník soudu. Zatímco při doručování soudu vůči účastníkům soud musí dodržet pořadí jednotlivých způsobů doručení a nemůže si libovolně vybrat některý ze způsobů doručení, účastník není vázán pořadím jednotlivých způsobů doručení. Na druhou stranu účastník nemá k dispozici všechny způsoby doručení, které připadají v úvahu při doručování soudu vůči účastníkům. Zatímco soud může doručovat při jednání nebo jiném soudním úkonu, účastník tak zřejmě činit nemůže a pokud chce podání vůči soudu učinit osobně, musí tak učinit prostřednictvím podatelny příslušného soudu. Dle našeho názoru, pokud by podání účastník předal osobně např. soudci, tak soudce sám by mohl předat podání do podatelny nebo by účastníka mohl vyzvat ať tak prostřednictvím podatelny učiní.

Dále platí, že podání (míněno podání účastníka) je možno ve sporném řízení učinit pouze písemně, a to buď v listinné podobě nebo elektronické (nebo také digitální) podobě. Listinnou podobu bude mít nejčastěji podání na papíře. Podání v elektronické (digitální) podobě mohou být učiněna buď prostřednictvím veřejné datové sítě nebo telefaxem. Zatímco u telefaxu není třeba dalšího vysvětlování, tak se zastavme u dalších možností elektronické komunikace se soudem. Těmi jsou samozřejmě e-mail, datová schránka a pak rovněž e-Podatelna a přímo vyplňované elektronické formuláře.

U doručování písemností elektronickou cestou příslušnému soudu je třeba rozlišovat mezi podáním podepsaným tzv. uznávaným elektronickým podpisem na jedné straně a běžným e-mailem (tj. bez uznávaného elektronického podpisu), příp. telefaxem na straně druhé. V prvním případě dojde k doručení písemnosti bez nutnosti dalších úkonů, zatímco v druhém případě je nutno úkon v podobě běžného e-mailu nebo telefaxu ještě doplnit do 3 dnů, a to předložením originálu, případně písemným podáním shodného znění. Pokud totiž příslušné podání formou obyčejného e-mailu nebo telefaxu není v uvedené lhůtě doplněno, platí o něm, jako by nebylo vůbec učiněno. Pokud však dojde k jeho řádnému doplnění, pak okamžikem doručení soudu je moment doručení předchozího e-mailu nebo telefaxu, a to bez ohledu na úřední hodiny soudu.

Pokud doručuje účastník soudu podání prostřednictvím datové schránky, je třeba v této souvislosti upozornit na okamžik doručení. Jak bylo v předchozím textu zmíněno, pokud doručuje soud účastníku, je písemnost doručena přihlášením se účastníka do datové schránky. Pokud však se nepřihlásí účastník do datové schránky do 10.dne po dodání příslušné zprávy, považuje se tento 10. den za den doručení. Pokud však dochází k obrácené komunikaci, tedy v případě, kdy doručuje účastník soudu, je momentem doručení okamžik dodání zprávy do datové schránky soudu bez ohledu na to, kdy se příslušný pracovník soudu do datové schránky přihlásí.

Náš výklad o doručování zakončeme připomenutím důležité zásady, která souvisí s dodržením zákonné či soudem stanovené procesní lhůty. Pokud má totiž účastník uskutečnit určité podání vůči soudu v určité lhůtě, plně postačí a lhůta bude dodržena i tehdy, pokud poslední den takové lhůty účastník podání osobně doručí do podatelny soudu nebo odevzdá orgánu, který má povinnost je doručit. Tedy postačí, pokud účastník učiní podání poslední den dané lhůty tím, že předá listinu (např. žalobu) určenou soudu doručujícímu orgánu (typicky předá ji k vypravení na přepážce České pošty, a.s.).