Novela Občanského soudního řádu a Exekučního řádu účinná od 1. ledna 2013  přinesla v oblasti vymáhání dluhů řadu novinek. V článku se budeme snažit vysvětlit zejména možnosti věřitelů při rozhodování, zda přistoupí k vymáhání své pohledávky prostřednictvím výkonu rozhodnutí či exekuce.

Problematiku exekučního řízení upravuje zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád, který podpůrně doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Odměny a náhady soudního exekutora upravuje vyhláška č. 330/2001 Sb. Výkon rozhodnutí se řídí již zmiňovaným občanským soudním řádem.

Vymáhání dluhu prostřednictvím exekučního řízení či výkonu rozhodnutí přichází na řadu v situaci, kdy věřitel disponuje exekučním titulem. Nejčastěji se jedná o pravomocné a vykonatelné rozhodnutí soudu, rozhodčí nález či platební výměr. Zjednodušeně to znamená, že dlužník či jiný povinný měl za povinnost ve stanovené lhůtě splnit svůj závazek a neučinil tak. Úplný výčet exekučních titulů naleznete zde. 

Poté, co věřitel exekuční titul získá, může v následujících 10 letech (lhůta plyne od data vykonatelnosti rozhodnutí) začít vymáhat svoji pohledávku. Věřitelé však nezřídka vymáhání své pohledávky odkládají na dobu, až bude mít jejich dlužník vyšší příjem, dalším důvodem bývá nárůst úroků. Pro věřitele i dlužníky je proto bezesporu zajímavý rozsudek Nejvyššího soudu z letošního května sp. zn. 31 Cdo 2160/2012, ze kterého mj. vyplývá: „Uplyne-li od právní moci rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu, jímž úroky, úroky z prodlení nebo jiná opětující se plnění, byly přiznány, doba tří let, promlčí se v tomto případě celý nárok na úroky, úroky z prodlení nebo jiná opětující se plnění, která se jako nárok promlčují a jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí.”

Věřitel měl do konce roku 2012 neomezenou možnost v rozhodování o způsobu vymáhání své pohledávky. Tehdejší úprava mu umožňovala vymáhání pohledávky prostřednictvím výkonu rozhodnutí, kterým je pověřen soudní vykonavatel (zaměstnanec soudu) nebo se mohl obrátit na soudního exekutora (na některý z exekutorského úřadů). Informace o odlišnostech obou řízení naleznete zde.

Od 1. ledna 2013 vstoupila v účinnost novela Občanského soudního řádu (dale OSŘ) a Exekučního řádu, která měla eliminovat dosavadní dvoukolejnost vymáhání pohledávek. Fakticky to znamená, že je  věřitel limitován v případě vymáhání své pohledávky prostřednictvím výkonu rozhodnutí. V § 251 OSŘ je totiž vymezen taxativně stanovený okruh situací, na které lze aplikovat jejich vymáhání výkonem rozhodnutí. V ostatních případech je nutné se obrátit na soudního exekutora. Exekuce i výkon rozhodnutí lze vymáhat stejnými formami. Pouze u exekuce  přibyla  od 1. ledna 2013 nově možnost nařízení exekuce formou pozastavení řidičského oprávnění. Přehled nejčastějších forem exekuce je dostupný zde.

Dle výše citovaného § 251 OSŘ lze nadále výkon rozhodnutí použít např. při vymáhání výživného pro nezletilé děti, vyklizení bytu nebo místnosti se zajištěním bytové náhrady, vykázání ze společného obydlí či nenavazování kontaktů s oprávněným.

Pokud by některý z věřitelů navzdory uvedené novele začal svoji pohledávku (právo) vymáhat prostřednictvím výkonu rozhodnutí aniž by se jednalo o některou z výjimek (viz § 251 OSŘ), soud jeho návrh odmítne a zároveň věřitele poučí o možnosti obrátit se na soudního exekutora.

Věřitel, který se rozhodl vymáhat svoji pohledávku prostřednictvím výkonu rozhodnutí (typicky dlužné výživné) má možnost požádat soud o pomoc před vymáháním své pohledávky. Pokud se jedná o vymáhání výživného pro nezletilé dítě, je žádost osvobozena od soudních poplatků, v ostatních případech činí soudní poplatek 1.000,- Kč. Soud si na základě věřitelovy žádosti zjišťuje, zda povinný pobírá mzdu nebo jiný pravidelný příjem, zda disponuje bankovním účtem, jaké jsou jeho majetkové poměry. Povinný je povinen odpovědět soudu do jednoho týdne od doručení dotazu. Nesplní-li tuto povinnost nebo uvede-li v odpovědi nepravdivé nebo neúplné údaje, může mu soud uložit pořádkovou pokutu.

Příklad

 Paní Jana má do péče svěřeného šestiletého syna, otec dítěte má soudně stanovené výživné, které neplatí. Paní Jana si není jistá, jaké má otec dítěte v současné době příjmy a jaké jsou jeho majetkové poměry. Jelikož se rozhoduje, zda a jakým způsobem začne vymáhat dlužné výživné, může se obrátit před samotným vymáháním pohledávky na soud a požáda ho pomoc při zjišťování poměrů povinného (viz výše).

Narozdíl od pracovníků inkasních společností, mají soudní vykonavatelé i soudní exekutoři řadu pravomocí, které jim umožňují pohledávku vymáhat. Mohou např. vstoupit tam, kde se domnívají, že se nachází povinný nebo jeho majetek.

I během exekučního řízení a výkonu rozhodnutí vznikají náklady, ty je povinen hradit (až na výjimky) povinný.

Dohled nad činností exekutorů vykonává Exekutorská komora České republiky a Ministerstvo spravedlnosti.