V letošním roce vstoupily v účinnost dvě novely Insolvenčního zákona, které mají dopad na průběh nových oddlužení. Jsou to z.č. 31/2019 Sb. (účinný z velké části od 1.6. 2019) a z.č. 230/2019 Sb. (účinný od 1.10. 2019).
Jednou z oblastí, v níž mají obě tyto novely dopad, je možná délka trvání procesu oddlužení. I nadále zůstává standardní délkou doba 5 let, nicméně se můžeme setkat i s následně uvedenými výjimkami.
1) Tříleté oddlužení
Tato délka trvání oddlužení přichází v úvahu v několika případech. Prvním z nich je situace, kdy dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek.
Dále pak, vznikl-li dlužníku nárok na starobní důchod před schválením oddlužení a tento nárok trval po celou dobu schváleného oddlužení nebo je-li dlužník invalidní ve druhém nebo třetím stupni. V tomto případě je oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty splněno, jestliže nebylo zrušeno po dobu 3 let od schválení oddlužení. Poslední možností je situace, pokud pohledávky nezajištěných věřitelů vznikly alespoň ze dvou třetin jejich výše před dosažením 18 let věku dlužníka a oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nebylo zrušeno po dobu 3 let od schválení oddlužení.
2) 5 let + až 6 měsíců
V průběhu oddlužení má dlužník možnost navrhnout insolvenčnímu soudu prodloužení doby, která je rozhodná pro posouzení splacení pohledávek podle § 412a odst. 1 Insolvenčního zákona. Soud tomuto návrhu nemusí vyhovět, posuzuje důležitost jeho důvodů. O prodloužení lze požádat jen jedenkrát.
3) 5 let + až 1 rok
Na rozdíl od předchozí výjimky se nejedná o faktické prodloužení procesu oddlužení, ale o posunutí jeho konce z důvodu přerušení běhu oddlužení a to až o 1 rok. Tato možnost připadá v úvahu v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Soud tak může učinit z důležitých důvodů na návrh dlužníka nebo insolvenčního správce. Průběh oddlužení lze přerušit pouze jedenkrát. Po dobu přerušení průběhu oddlužení nemusí dlužník plnit svou povinnost splácet podle § 398 odst. 3 – tzv. minimální splátku. Jakmile odpadne důvod přerušení, rozhodne insolvenční soud o pokračování v oddlužení i bez návrhu. O pokračování v oddlužení soud nerozhoduje, jestliže bylo oddlužení přerušeno na přesně určenou dobu či do určitého dne. Pokud soud žádost o přerušení neschválí, není možné uplatnit opravný prostředek. Je však možné podat žádost znovu.
I nadále samozřejmě platí, že pokud dlužník v průběhu oddlužení splatí nezajištěným věřitelům 100 % jejich pohledávek, oddlužení končí také.
Zajímavé dilema může vzniknout manželům, z nichž jeden splňuje podmínky pro trvání oddlužení v délce tří let a druhý ne. V některých případech se totiž může vyplatit zažádat o oddlužení samostatně.