Když plná svéprávnost chybí

Ne všechny osoby však plné svéprávnosti završením 18. roku věku dosáhnou. Některé z nich jsou pro duševní poruchu, která není přechodné povahy, omezeny na svéprávnosti již od 18 let. K omezení svéprávnosti však může dojít i v průběhu života, např. z důvodu propuknutí psychiatrického onemocnění, demence apod.Podstatou omezení svéprávnosti je zamezit, aby osoba, která není schopna posoudit důsledky svého jednání, mohla plně rozhodovat o svém životě a tím si v některých oblastech potenciálně ubližovat.

Dle starého občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále SOZ) bylo možné osobu omezit na její způsobilosti k právním úkonům, zákon však připouštěl i plné zbavení způsobilosti k právním úkonům. Dle nového občanského zákoníku č.89/2012 Sb. (dále NOZ) lze osoby pouze omezit na svéprávnosti. Zároveň NOZ zavádí možnost budoucího ustanovení svého opatrovníka, institut nápomoc při rozhodování a zastupování členem rodiny (viz text dále).

Předběžné prohlášení

NOZ přináší možnost s časovým předstihem, tj. v době, kdy je člověk plně svéprávný, udělat prohlášení, v němž uvede, jak mají být jeho záležitosti (např. majetek) spravovány a kdo by je měl spravovat (tj. kdo by měl být opatrovníkem) v případě ztráty jeho svéprávnosti.

Např. člověk, který má obavu z budoucího vývoje nemoci (např. demence), může s předstihem určit, že jeho majetek včetně souvisejících záležitostí (přebírání pošty, jednání na úřadech apod.) má spravovat jeho dcera. Současně může ustanovit, jak si představuje správu svého majetku a záležitostí. Např., že jeho byt má být pronajat a získaný výtěžek použit na úhradu jeho pobytu v domě s pečovatelskou službou.

Předběžné opatření musí být učiněno formou notářského zápisu. Pokud nemá předběžné prohlášení tuto formu, musí být opatřeno podpisy dvou identifikovatelných svědků.

Tato možnost představuje společně se zastupováním členem rodiny určitý předstupeň omezení svéprávnosti. Současně se však jedná o mírnější opatření, které do takové míry neomezí dotčenou osobu v jejím běžném životě.

Podstatou nápomoci při rozhodování je poskytnutí pomoci ze strany podpůrce osobě, která má duševní poruchu, která však dosud nevyžadovala omezení svéprávnosti. Nicméně tato osoba již cítí potíže při svém rozhodování. Podpůrce je osoba, která na základě smluvního ujednání poskytuje podporované osobě nápomoc při jejích rozhodování. Podpůrců může být více. S uzavřením smlouvy musí souhlasit osoba s duševní poruchou. Smlouvu musí schválit soud.

Zastupování členem rodiny

V situaci, kdy brání duševní porucha zletilé osobě, která nemá jiného zástupce, v samostatném jednání, může ji zastupovat jeho příbuzný – např. potomek, předek, sourozenec, manžel apod. Ke vzniku zastoupení se vyžaduje schválení soudu. Soud je povinen před vydáním rozhodnutí zjistit názor zastupovaného. Zastupovaný musí se zastupováním členem rodiny souhlasit.

Omezení svéprávnosti

Omezit svéprávnost může člověku pouze soud, nejdéle na dobu tří let. Uplynutím této doby omezení zanikají. Zahájí-li se však v této době řízení o prodloužení doby omezení, trvají účinky původního rozhodnutí až do vydání nového (nejdéle však jeden rok). Svéprávnosti už nelze zcela zbavit. Rozsah omezení svéprávnosti se však může blížit k dřívějšímu zbavení způsobilosti k právním úkonům.

Omezení svéprávnosti se vztahuje na oblasti, v nichž dotčená osoba není schopna pro duševní poruchu, která není přechodná, jednat – např. omezení se může vztahovat na nakládání s finančními prostředky nad určitou částku, na přebírání si pošty, uzavírání smluv včetně spotřebitelských apod. Pro rozhodování v oblastech, u kterých došlo k omezení svéprávnosti, ustanoví soud opatrovníka. Při jeho výběru opatrovníka soud přihlédne k přání opatrovance, k jeho potřebám i ke vzájemným vztahům s osobami blízkými. V některých případech bývá ustanoven opatrovník z řad sociálních pracovníků – jedná se o tzv. veřejného opatrovníka. Opatrovník je povinen jednat v zájmu opatrovance. Opatrovník podává soudu zprávu o hospodaření s majetkem opatrovance, a v případech, které vyžadují schválení soudu (např. při odmítnutí dědictví apod.), podává návrh k soudu.

Právní jednání která učinila osoba s omezenou svéprávností, lze zpětně zneplatnit. Podmínkou však je uplatnění návrhu k soudu a prokázání, že v inkriminovanou dobu již byla osoba stižena duševní poruchou a nebyla tak schopna uvážit důsledky svého jednání.

Přechodná ustanovení NOZ

Z § 3033 NOZ vyplývá, že osoby, které byly zbaveny způsobilosti k právním úkonům nebo na ní omezeny přede dnem nabytí jeho účinnosti, nabudou svéprávnosti nejpozději uplynutím tří let ode dne nabytí účinnost tohoto zákona, ledaže soud rozhodne jinak.

Jestliže tedy nedojde ve lhůtě 3 let od nabytí účinnosti NOZ k zahájení soudního řízení o přezkoumání duševního stavu opatrovance tj. k přehodnocení úplného zbavení způsobilosti na omezení svéprávnosti, nastane stav, kdy osoby, které byly plně zbaveny způsobilosti, jí  plně nabudou zpět.