Existence dluhů nemusí nutně pro dlužníka znamenat, že se dopouští trestného činu. Naopak, v převážné většině tomu tak není. Přesto se lze setkat s některými trestnými činy, kterých se dlužníci, někdy i z neznalosti, mohou dopustit. V článku naleznete jejich výčet, včetně základních informací, jak postupovat při zahájení trestního řízení.

V souvislost s dluhovou problematikou nelze opomenout existenci trestního řízení. Existuje totiž celá řada trestných činů, které úzce s předlužením či neoprávněným nakládáním s finančními prostředky souvisejí. V praxi se nejčastěji můžeme setkat třeba s úvěrovým podvodem (např. doložení falešných příjmů v žádosti o úvěr), poškozením věřitele (pro tento trestný čin je typický účelový převod majetku dlužníka na třetí osobu), zvýhodněním věřitele (dlužník splácí jednomu věřiteli na úkor ostatních, přičemž jim svým jednáním způsobí škodu) a zanedbání povinné výživy (povinný neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat vyživovanou osobu po dobu delší než čtyři měsíce). Určitě je také vhodné upozornit, že pro dlužníky, kteří by chtěli v budoucnu vstoupit do oddlužení, může být spáchání a následné odsouzení pro trestný čin majetkové či hospodářské povahy překážkou (do doby jeho zahlazení) pro povolení oddlužení.

Dlužníky také často zajímá, zda skutečnost, že někomu dluží, je trestným činem. V tomto směru je možné je uklidnit. O trestný čin by se jednalo v případě, kdy by bylo možné dotčenému dlužníkovi prokázat, že se zadlužoval s úmyslem své závazky nesplácet, což v praxi není vůbec jednoduché.

Trestní řízení je zahájeno na základě podání trestního oznámení. Trestní oznámení lze uplatnit v písemné, ústní (do protokolu) či telefonické podobě na kterékoliv služebně Policie ČR, případně na státním zastupitelství. Z trestního oznámení by mělo vyplývat, kdo ho podává, čeho se trestní oznámení týká, označení místa a času spáchání údajného trestného činu, označení podezřelého (je-li znám), označení svědků (pokud existují) a dalších případných důkazů. Osoba, která trestní oznámení podává, není povinna definovat, o který trestný čin by se mělo jednat. Trestní oznámení nelze na rozdíl od žaloby vzít zpět.

Oznamovatel trestného činu má právo žádat, aby ho Policie ČR vyrozuměla o dalším průběhu trestního řízení, tj. zda byla shledána skutková podstata trestného činu a následně byla vznesena obžaloba nebo zda bylo řízení zastaveno či postoupeno přestupkové komisi. Tyto informace jsou orgány činné v trestním řízení povinny oznamovateli sdělit ve lhůtě 1 měsíce, ovšem pouze tehdy, pokud oznamovatel o toto vyrozumění požádal. Podrobnější informace o průběhu trestního řízení jsou dostupné zde.

Nezřídka se také můžeme setkat s osobami, kterým byla v rámci trestního řízení přiznána v rozsudku náhrada škody. Pokud přímo z trestního rozsudku vyplývá povinnost odsouzenému uhradit poškozenému škodu, stává se tento rozsudek po nabytí své pravomocnosti a vykonatelnosti exekučním titulem. Můžeme se však také setkat se situací, kdy trestní soud odkáže v rozsudku poškozeného na civilní řízení, tehdy se poškozený musí svého exekučního titulu teprve domoci u civilního soudu. Více o soudním řízení zde.