V oblasti dluhů se můžeme setkat s různými typy procesů. Pro zjednodušení je budeme nazývat řízeními. Naprostá většina z nich je zahajována v situaci, kdy dlužník přestal svůj závazek plnit – jednoduše řečeno přestal platit tolik, kolik by měl. Existují však i řízení, v nichž jsou dluhy řešeny v jiné souvislosti. V tomto článku budou proto jednotlivé typy řízení stručně představeny, každému z nich pak bude věnován samostatný článek.

S ohledem na již zmíněnou skutečnost, že nejčastějším důvodem zahájení řízení je prodlení dlužníka se splácením, bude časová souslednost vysvětlena právě na takové situaci.

Představme si pana Adama. Pan Adam si vzal spotřebitelský úvěr u společnosti XY, který ale po několika měsících přestal splácet.

Společnost XY (dále jen věřitel) v souladu se svými zvyklostmi předala vymáhání pohledávky firmě ZZ – inkasní společnosti. Zahájeno tak bylo INKASNÍ ŘÍZENÍ. Často bývá nazýváno také mimosoudní, ačkoliv tak můžeme nazvat i jiné typy řízení, které neprobíhají před soudem.

Protože ani pak pan Adam nesplácel, rozhodl se věřitel zahájit tzv. NALÉZACÍ ŘÍZENÍ – tedy řízení, v němž získá potvrzení o svém nároku od k tomu oprávněné instituce. Nalézacích řízení je více druhů – SOUDNÍ, ROZHODČÍ a ŘÍZENÍ PŘED FINANČNÍM ARBITREM. Pokud je věřitelem nějaký úřad, jedná se o SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ.

V situaci, kdy ani na základě rozhodnutí z nalézacího řízení, proti němuž už se ani jedna ze stran sporu nemůže odvolat (nabude tedy právní moci), pan Adam ve stanovené lhůtě svůj závazek nezaplatí, stane se toto rozhodnutí tzv. vykonatelným, tj. exekučním titulem – na jeho základě tedy může být nařízena exekuce (popř. výkon rozhodnutí, tato možnost je však po novele Občanského soudního řádu účinné od 1.1. 2013 velmi omezena). Věřitel tedy může požádat o zahájení EXEKUČNÍHO ŘÍZENÍ nebo VÝKONU ROZHODNUTÍ.

Pokud by měl pan Adam ještě jiného či jiné věřitele, jejichž závazky by nezvládal splácet, ale splnil by podmínky oddlužení, může podat návrh na povolení oddlužení – tím by došlo k zahájení INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ.

V průběhu vymáhání se může stát, že se věřitel začne domnívat, že pan Adam spáchal v souvislosti se svým závazkem nějaký trestný čin – např. v žádosti o úvěr uvedl nepravdivé údaje. V tom případě je možné, že podá trestní oznámení, na jehož základě by mohlo být zahájeno TRESTNÍ ŘÍZENÍ.

Pokud by pan Adam zemřel dříve, než by svůj závazek splatil, stal by se tento dluh předmětem DĚDICKÉHO ŘÍZENÍ.