Nový občanský zákoník (z. č. 89/2012 Sb. v platném znění, dále jen NOZ) stanoví, že úrok z prodlení může věřitel požadovat po dlužníkovi v případě, kdy dlužník neplní včas svému věřiteli, tzn. že je v prodlení. Dle judikatury (rozsudek NS ze dne 25. 9. 2003, sp. zn. 33 Odo 518/2003) jsou úroky z prodlení sankcí za porušení povinnosti – nedodržení dohodnuté doby splatnosti. Ve vztahu ke smluvním úrokům se jedná o nezávislé plnění, které může věřitel po dlužníkovi požadovat paralelně. Ve vztahu k náhradě škody pak platí, že právo na náhradu škody vzniká jen tehdy, není-li škoda kryta úroky z prodlení.K tomu, aby vzniklo právo na úrok z prodlení, musí být splněny následující podmínky:
- dlužník musí být v prodlení
- musí jít o peněžitý dluh
- dlužník musí být za prodlení odpovědný
- věřitel řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti.
Z daného pravidla však existují výjimky. Ad 1) Existují peněžité dluhy, z nichž nelze požadovat úroky z prodlení. Jedná se například o povinnost uhradit náklady soudního řízení nebo povinnost zaplatit důchod ze systému sociálního zabezpečení. Ad 2) dlužník není v prodlení pouze v případě, že je v prodlení věřitel (existuje-li zde povinnost vzájemného plnění).
Výše úroku z prodlení může být smluvena přímo stranami, nejčastěji jako procentní sazba z aktuální dlužné částky. Smluvně lze sjednat úroky z prodlení i v podobě procenta z určité pevné částky, nikoliv nutně z částky aktuálně dlužné. Není-li výše ujednána, považuje se za ujednanou výše stanovaná nařízením vlády č. 351/2013 Sb., vydaného k provedení nového občanského zákoníku a dalších právních předpisů.
Zákonná výše úroků z prodlení činí 8 % plus repo sazba ČNB k poslednímu dni předcházejícího pololetí (předchází tomu, v němž došlo k prodlení). Po celou dobu trvání prodlení je tato sazba konstantní.
Nepřiměřeně vysoké úroky z prodlení zákon výslovně neřeší. Platí však obecné korektivy, jimiž jsou dobré mravy (§ 1 odst. 2 NOZ), zneužití práva (§ 8 NOZ), obecné moderační právo soudu (§ 577 NOZ) ad. Dle české judikatury je ještě přípustná hladina denní sazby 0,5 % denně. Hranici 1% denně z dlužné částky již NS považuje za nepřiměřenou (NS 23 Cdo 4059/2009).
Mohou nastat tři situace, kdy se úročí i úroky z prodlení, jedná se o tzv. anatocismus. Ten nastává pouze, (1) pokud si to strany ujednají ve smlouvě (§ 1806 věta první NOZ), nebo (2) jde o úroky z pohledávky z protiprávního činu, a to od doby, kdy byla uplatněna u soudu (§ 1806 věta druhá NOZ), popřípadě určí-li dlužník, že plní nejprve na jistinu (§ 1932 odst. 2 NOZ).
Z procesního hlediska mohou být úroky z prodlení v soudním řízení uplatněny buď spolu s jistinou, anebo i samostatnou žalobou. Úroky z prodlení tak mohou být i samostatně vymáhány výkonem rozhodnutí. V žalobě je třeba vymezit, za jakou dobu jsou úroky z prodlení požadovány, zejména označit počátek prodlení. Soud nemůže tuto dobu překročit a přiznat úroky za dobu dřívější, než žalobce požaduje.