Uznání dluhu je jedním z utvrzovacích institutů uvedených v novém občanském zákoníku (z. č. 89/2012 Sb. v platném znění, dále jen NOZ). Nejedná se o zajištění dluhu, ale o posílení postavení věřitele jiným způsobem (zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání).

Utvrdit dluh lze mimo jeho uznáním i ujednáním smluvní pokuty (§ 2048 NOZ), popřípadě zákazem zcizení a zatížení věci (§ 1761 NOZ), závdavkem (§ 1808 NOZ), ujednáním úroků z prodlení (§ 1970 NOZ). Uznání dluhu je jednostranné adresované právní jednání (konkrétnímu adresátovi), které činí dlužník vůči svému věřiteli. Dlužník má právo je učinit, není to však jeho povinností. Uznat lze dluh peněžitý i nepeněžitý, splatný i nesplatný, promlčený, v minulosti již uznaný, či přiznaný pravomocným rozhodnutím soudu. Vždy však musí jít o existující dluh. Oproti tomu nelze uznat dluhy ze hry a sázky (§ 2878 NOZ).

Mezi náležitosti uznání dluhu patří: (1) Výše dluhu, která musí být objektivně určitelná, nejlepší je jednoznačné číselné vyjádření, postačuje však i uvedení způsobu určení výše. (2) Důvod dluhu, neboť uznání dluhu je obligatorně kauzální právní jednání. Jako právní důvod dluhu není možné uvést jen právně relevantní skutečnost, která vedla k jeho vzniku např. smlouva, způsobení škody, bezdůvodné obohacení atd. Na druhou stranu není nutné, aby byl důvod specifikován výslovně, stačí, bude-li jisté, který konkrétní dluh se uznává. (3) Písemná forma, při jejímž nedodržení nastává relativní neplatnost jednání.

Uznáním dluhu nastávají hmotněprávní následky. (1) Přerušení běhu promlčecí lhůty. Ode dne účinků uznání, tedy od dojití adresátovi, začíná běžet nová 10 letá promlčecí lhůta. Pokud však dlužník uvedl v uznání dobu, dokdy svůj dluh věřiteli splní, promlčecí lhůta začíná plynout ode dne následujícího po dni, kdy uplyne lhůta k plnění podle prohlášení dlužníka. (2) Při uznání dluhu, jehož splatnost (dospělost) dosud nenastala, začne nová promlčecí lhůta běžet v okamžiku, v němž měla začít běžet původní promlčecí lhůta. (3) Uznáním již promlčeného dluhu se obnoví nárok a počne běžet nová promlčecí lhůta. (4) Desetiletá promlčecí lhůta neplatí pro úroky a pro opětující se plnění, které dospěly po uznání dluhu.

Mimo hmotněprávní následky vyvolává uznání dluhu i následek procesní. Tím je založení vyvratitelné právní domněnky, že dluh existoval (trval) v uznané výši v době jeho uznání. Tím se přenáší důkazní břemeno z věřitele na dlužníka (§ 133 o. s. ř.) Tzn., že věřitel není povinen dokazovat před soudem své tvrzení o existenci (popř. výši) dluhu. Uznání dluhu je soukromá listina, což znamená, že je-li použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

Uznat dluh lze i konkludentně (placením úroků, či částečným plněním), nebo formou notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. Dle § 71a odst. 2 notářského řádu může uznání dluhu obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní.