Neplnění vyživovací povinnosti patří mezi nejčastější trestné činy, s nimiž se můžeme setkat. Za neplnění vyživovací povinnosti bylo v roce 2015 nepodmíněně odsouzeno trestem odnětí svobody 766 osob, v roce 2016 se počet zvýšil na 866.1
Analýza vymáhání výživného provedená Ministerstvem spravedlnosti mimo jiné ukázala, že mimosoudní dohody mezi účastníky sporu o výživné jsou účinnější nežli vyživovací povinnosti stanovené soudně. Možnou variantou by mohly být dohody sepsané u notáře. Tato praxe by mohla nejen vést k pečlivějšímu plnění vyživovací povinnosti v souladu s výsledky analýzy, ale také k odlehčení aktuálně přetíženým soudům, které se výživným ve značné míře zabývají.
Problematikou neplacení výživného se zabývala vláda, která legitimovala právo na úroky z prodlení z dlužného výživného. Do občanského zákoníku tak bylo doplněno ustanovení § 921 odst. 2 ve znění: „Po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení.“
V praxi to znamená, že s účinností této novely je možné od března 2017 vymáhat z povinného nejen dlužné výživné, ale také úroky z prodlení a to již od prvního dne po splatnosti. Nařízení vlády stanoví, že výše zákonného úroku z prodlení se odvíjí od repo sazby stanovené Českou národní bankou.
Pokud má oprávněný soudní rozhodnutí o výživném, má možnost nyní podat žalobu k soudu pro uplatnění práva na úroky z prodlení. Pakliže by oprávněný řešil určení vyživovací povinnosti až po účinnosti novelizace, soud by měl teoreticky upravit právo na úroky z prodlení přímo v rozhodnutí. Vzhledem k nedávné účinnosti novelizace je otázkou, jak se v praxi soudy k problematice postaví 2.
Zdroje:
1. Čerpáno zde: http://www.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspxj=33&o=23&k=2375&d=354151
2. Čerpáno zde: http://www.akhubeny.cz/vyzivne-a-urok-z-prodleni/ a zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/novela-obcanskeho-zakoniku-prinasi-pravo-na-uroky-z-prodleni-z-dluzneho-vyzivneho-104511.html