Půjčil jsem

V této situaci je důležité vědět, jaké smluvní podmínky a jakou formou byly mezi Vámi a dlužníkem sjednány, např. zda byly dohodnuty pravidelné měsíční splátky či naopak bylo sjednáno jednorázové uhrazení celkové částky Vaší pohledávky. Dále si ověřte, jestli byly mezi vámi sjednání smluvní sankce např. smluvní úrok či smluvní pokuta.

Víte, že...
Smlouva o půjčce ani smlouva o úvěru (vyjma spotřebitelského, tj. úvěru uzavřeného dle Zákona o spotřebitelském úvěru) nemusejí být uzavřeny písemně. Ústní smlouva je platná, ale hůře vymahatelná při potížích dlužníka se splácením.

Práva a povinnosti věřitele

Povinnosti věřitele dle Občanského zákoníku jsou:

  1. Poskytnout plnění ze smlouvy o půjčce nebo úvěru. U smlouvy o úvěru, narozdíl od smlouvy o půjčce platí, že vlastní poskytnutí plnění je podmíněno žádostí dlužníka, tj. čerpání sjednané finanční částky (plnění) není automatické.

  2. Vydat písemné potvrzení o tom, že dluh byl zcela nebo zčásti splněn. Toto potvrzení se vydává na základě žádosti dlužníka.

  3. Sdělit výši své pohledávky ručiteli na základě jeho žádost. Toto sdělení má být provedeno kdykoliv a bez zbytečného odkladu. Ručitel má tedy právo chtít po věřiteli opakovaně informaci, kolik dlužník ve chvíli žádosti ještě dluží.

  4. Přijmout i částečného plnění ze strany dlužníka za předpokladu, že to neodporuje dohodě nebo povaze pohledávky. Tzn., že věřitel je povinen přijmout jakoukoliv výši splátky, nebylo-li sjednáno jinak.

  5. Uhradit vynaložené náklady v situaci: „Nemůže-li dlužník splnit svůj závazek věřiteli, protože věřitel je nepřítomen nebo je v prodlení nebo má-li dlužník důvodné pochybnosti, kdo je věřitelem, nebo věřitele nezná, nastávají účinky splnění závazku, jestliže jeho předmět dlužník uloží do úřední úschovy“.

Příklad
Dlužník má vrátit peníze v hotovosti k určenému datu, věřitel však není k zastižení. Dlužník proto peníze složí např. do notářské úschovy. Tato služba je ovšem placená a náklady v tomto případě platí věřitel.

Práva věřitele dle Občanského zákoníku jsou:

  1. Postoupit pohledávku na základě písemné smlouvy jinému subjektu. Nejčastějším způsobem postoupení pohledávky je její prodej – tedy za úplatu. K postoupení pohledávky nepotřebuje věřitel souhlas dlužníka. Postoupení pohledávky je vyloučeno pouze v případě, kdy by odporovalo dohodě s dlužníkem. Postoupení pohledávky je povinen postupitel (původní věřitel) oznámit dlužníkovi a to bez zbytečného odkladu.

  2. Sjednat si s dlužníkem smluvní pokutu či smluvní úrok.

  3. Uzavřít s dlužníkem dohodu o náhradě dosavadního závazku novým. V tomto případě dosavadní závazek zaniká a dlužník je povinen hradit závazek nový.

  4. Uzavřít s dlužníkem dohodu o prominutí dluhu nebo vzdání se svého práva. Tato dohoda musí být uzavřena písemně.

  5. Započíst pohledávku - Mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení. Započíst nelze dluh na výživném na nezletilé dítě.

Příklad
Pokud tedy pan Petr dluží panu Alešovi 5000 Kč a pan Aleš panu Petrovi 3000 Kč, může pan Petr (ale samozřejmě i pan Aleš) uplatnit své právo na započtení. V tom případě by pak dlužil pouze pan Petr a to 2000 Kč.

Dlužník neplatí

Bez ohledu na formu smlouvy, nejprve zašlete dlužníkovi upomínku. Upozorněte ho, že se ocitá posplatnosti a vyzvěte jej k úhradě dlužné částky do určitého data. Dopis je vhodné zaslat doporučeně, nejlépe s dodejkou a kopii si ponechat.

Nezapomeňte, že v případě, kdy jste si sjednali plnění splátkami (nejčastější interval je měsíční), má každá ze splátek jinou dobu splatnosti a také jiný běh promlčecí doby. Peníze, které měly být zaplaceny, můžete vymáhat při prvním nedodržení termínu splatnosti. Jde-li o plnění ve splátkách, může můžete žádat o zaplacení celé pohledávky pro nesplnění některé splátky, ovšem pouze v případě, že jste se na této možnosti s dlužníkem předtím dohodli či tak rozhodnul soud. Toto právo však můžete použít nejpozději do splatnosti příští splátky.

Příklad
Paní Jana má splácet paní Marcele každý měsíc 1000 Kč. Do splacení celého dluhu jí zbývá ještě 5 splátek, tedy 5000 Kč. Poslední splátku ovšem paní Jana nezaplatila. Pokud by se paní Marcela rozhodla obrátit na soud, může vymáhat 1000 Kč, protože pouze ty již měly být zaplaceny (paní Marcela a paní Jana si nesjednaly, že by paní Marcela mohla žádat zaplacení celého dluhu).

Ne vždy za nezaplacenou splátkou stojí neschopnostu dlužníka splácet. Vemte v potaz, že mohl jenom zapomenout. Byť to ze zákona není vaše povinnost, je dobré zaslat dlužníkovi písemnou upomínku. Můžete si ušetřit starosti a náklady se soudním vymáháním.

Jak postupovat, když nemám ve smlouvě datum splatnosti

V tuto chvíli je možné postupovat v zásadě stejně, tj. vyzvat dlužníka k zaplacení do určitého data. Pokud nebylo dříve sjednáno jinak, tak se dlužník ocitá po splatnosti od tohoto data, jelikož dle § 563 Občanského zákoníku platí: „Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.“ Pouze v situaci, kdy je Vaše pohledávka promlčena, toto ustanovení neplatí, tzn., že dlužník je oprávněn namítat promlčení.

Příklad
Pan Tomáš půjčil panu Davidovi 3000 Kč, aniž by se domluvili, kdy pan David peníze vrátí. Pan David tak bude povinen peníze vrátit den poté, co jej o to pan Tomáš požádá.

Dlužník  na výzvu nereaguje

V případě, kdy dlužník na Vámi zaslanou výzvu nezareagoval, je možné mu zaslat další upomínku nebo již tzv. předžalobní upomínku. Její obsah se téměř neliší obsahem od klasické upomínky, nicméně v jejím závěru je dlužník upozorněn, že v případě, když dlužník ani nyní nezareaguje, budete nucen se obrátit na soud (pokud byla ve smlouvě sjednána rozhodčí doložka – bude zahájeno rozhodčí řízení). K textu předžalobní upomínky můžete připojit již návrh žaloby či platebního rozkazu.

Pokud i v tuto chvíli dlužník nevykáže žádnou aktivitu (např. návrh splátkového kalendáře, doplacení dlužné částky apod.), můžete podat k soudu návrh na vydání platebního rozkazu nebo žalobu na zaplacení dlužné částky. Takto samozřejmě můžete postupovat i bez zaslání upomínek, nicméně ty vám mohou pomoci řešit věc i bez soudu.

V praxi se často podává žaloba ručitele proti dlužníkovi o náhradu která obsahuje tzv. dvojí petit.

Co to znamená? V poslední části žaloby je uveden návrh, ze kterého vyplývá požadavek žalobce, aby soud vynesl rozsudek, na základě kterého by měl žalovaný dlužník zaplatit jistinu navýšenou o případné sankce (smluvní pokutu, smluvní úrok atd.), úrok z prodlení a náklady soudního řízení. Kromě tohoto požadavku můžete uvést, že kromě rozsudku může soud na základě svého uvážení vynést platební rozkaz, na jehož základě by opět dlužníkovi vznikla stejná povinnost, tj. zaplatit jistinu, úrok z prodlení a náklady soudního řízení.

Víte, že...
Platební rozkaz soud vynese, aniž by nařizoval jednání.

Jaký je rozdíl mezi platebním rozkazem a rozsudkem?

Platební rozkaz je rozhodnutí soudu, které soud „může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem.“ Jinými slovy, platební rozkaz je vynesen na základě předložených důkazů soudu, aniž by bylo nařízeno jednání. Proti vynesenému platebnímu rozkazu se podává odpor (nikoliv odvolání). Jestliže soud nemá dostatek důkazů pro vynesení platebního rozkazu nebo nebyl platební rozkaz doručen do vlastních rukou dlužníka, nařídí jednání. Po něm je vynesen rozsudek, proti kterému lze podat odvolání.

Pravomocný a vykonatelný rozsudek, platební rozkaz či rozhodčí nález jsou již exekučními tituly, na základě kterých lze nařídit exekuci.

Do kdy nejpozději se musím obrátit na soud?

Důležité je stihnout obrátit se na soud (případně rozhodce, pokud je sjednána rozhodčí doložka) dříve, než je dluh promlčen. Obecná promlčecí doba jsou tři roky. Tato doba začíná běžet od dne, kdy právo (zde právo obrátit se na soud) mohlo být vykonáno poprvé. Tzn. ode dne, kdy měl dlužník zaplatit a nezaplatil. Pokud je sjednáno placení dluhu ve splátkách, má každá splátka svůj běh promlčecí doby tj. promlčení začíná běžet následující den po splatnosti jednotlivé splátky. Pokud dlužník podepsal uznání dluhu, je promlčecí doba desetiletá. Uplynutí promlčecí doby neznamená, že se již nesmíte na soud obrátit. Pokud by však dlužník podal námitku promlčení, soud by řízení zastavil.