Exekuční řízení se zahajuje na základě věřitelem podaného návrhu. Exekuční řízení lze zahájit pouze v situaci, kdy věřitel získá exekuční titul. Okruh exekučních titulů upravuje Exekuční řád v § 40, který vyjmenovává tyto exekuční tituly:
-
vykonatelné rozhodnutí soudu nebo exekutora, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek – nejčastěji má formu rozsudku, usnesení, platebního rozkazu, směnečného a šekového platebního rozkazu
-
vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek – např. rozsudek vynesený v trestním řízení, ze kterého vyplývá povinnost uhradit uloženou náhradu škody v určitém termínu
-
vykonatelný rozhodčí nález – v případě, kdy smlouva o úvěru či půjčce obsahuje rozhodčí doložku, řeší případné spory rozhodce, který je oprávněn vynést rozhodčí nález
-
notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu – jedná se o zápis o dohodě, na základě které věřitel může nařídit exekuci nebo výkon rozhodnutí, pokud povinný neplní svoji povinnost řádně a včas např. může stačit nezaplacení jedné splátky (do roku 2013 bylo možné uzavřít také exekutorský zápis s doložkou vykonatelnosti)
-
vykonatelné rozhodnutí orgánu veřejné správy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků a jiných rozhodnutí, jakož i vykonatelný smír, rozhodnutí vydaná Českým telekomunikačním úřadem – jedná se o dluhy vůči státu např. bloková pokuta od Policie ČR. Stát zde má privilegované postavení, jelikož se na rozdíl od ostatních věřitelů nemusí domáhat v soudním řízení dosažení exekučního titulu. Samotný výkaz nedoplatků, se stává pravomocným doručením a vykonatelný nesplněním povinnosti.
-
vykonatelné rozhodnutí a výkaz nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení – tyto exekuční tituly jsou upraveny příslušnými ustanoveními Zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a Zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění
-
jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejichž výkon připouští zákon
Mezi nejčastěji využívané exekuční tituly patří rozhodnutí soudu, platební rozkaz a rozhodčí nález.
Mezi exekuční tituly, u kterých se vyžaduje pravomocnost, patří rozhodnutí soudu. Rozhodnutí soudu se stává pravomocným po uplynutí lhůty pro podání opravných prostředků. Odporu u platebního rozkazu, odvolání u rozsudku. Podmínkou je, že tato lhůta musí uplynout všem účastníkům řízení. Pokud byl opravný prostředek uplatněn, nabývá rozhodnutí pravomocnosti a vykonatelnosti po ukončení odvolacího řízení.
Pravomocnost
Rozhodnutí soudu se stává pravomocným po uplynutí lhůty pro podání odporu v případě platebního rozkazu, či odvolání u rozsudku. Podmínkou je, že tato lhůta musí uplynout všem účastníkům řízení.
Vykonatelnost
Pro další vymáhání pohledávky je důležitá vykonatelnost platebního rozkazu. Podstata vykonatelnosti spočívá v tom, že již uplynula lhůta, která byla uložena protistraně k plnění.
Pokud je rozhodnutí soudu pravomocné a vykonatelné (lze ověřit u místně příslušného soudu, tj. soudu u kterého byl podáván návrh na vydání platebního rozkazu či žaloba na zaplacení) představuje vykonatelný exekuční titul. Na jeho základě může věřitel v průběhu následujících 10 let svoji pohledávku vymáhat exekučně.
Možnosti vymáhání pohledávek
- věřitel svěří vymáhání pohledávky soudu, respektive soudnímu vykonateli, který je zaměstnancem soudu
V případě kdy si věřitel vybere tuto variantu, tj. vymáhání pohledávky prostřednictvím soudního vykonatele, je potřeba podat k místně příslušnému soudu návrh na výkon rozhodnutí. Místně příslušným soudem je až na výjimky soud dle trvalého bydliště žalovaného, v tomto případě nazývaného již povinným.
Do návrhu je vedle formálních náležitostí třeba uvést pouze jeden navrhovaný způsob výkonu rozhodnutí (případně lze podat více návrhů současně) např. srážky ze mzdy, přikázání pohledávky z účtu (tzv. „obstavení“ účtu), výkon rozhodnutí formou prodeje movitých či nemovitých věcí. Pokud si věřitel není jistý dlužníkovou majetkovou a příjmovou situací a neví proto, jaký způsob výkonu by byl nejvhodnější, může požádat soud o pomoc před podáním návrhu na výkon rozhodnutí. Požádá-li o pomoc soudu věřitel, může předseda senátu předvolat povinného a vyzvat ho k dobrovolnému splnění své povinnosti. Jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé dítě, soud žádosti vyhoví vždy a poskytne žadateli pomoc při zjišťování bydliště, příjmových a majetkových poměrů. Na základě této žádosti soud vyzve dlužníka, aby mu v týdenní lhůtě sdělil své příjmové a majetkové poměry. Tato žádost je zpoplatněna.
Výhodou výkonu rozhodnutí je jeho menší finanční náročnost. Zároveň však klade vyšší nároky na věřitele např. musí určit způsob výkonu, připravit si návrh apod. Obecně lze výkon rozhodnutí doporučit, pokud si je věřitel jistý, že zná příjmové a majetkové poměry dlužníka, a že tedy „bude co postihnout“.
- věřitel se obrátí na soudního exekutora
Při využití služeb soudního exekutora se připravte na žádost o složení zálohy. Její výše se liší podle formy exekuce, maximálně dosahuje poloviny odměny exekutora. V případě zastavení exekuce pro nemajetnost dlužníka, musí věřitel uhradit i náklady exekuce.
Výhodou této formy je nižší administrativní náročnost pro věřitele. Exekutor za něj na základě udělené plné moci vypracuje návrh na nařízení exekuce. V návrhu žádá soud o pověření vedením této exekuce.
Exekutor může dále zvolit více forem exekucí najednou (nezřídka se stává, že exekutor „obstaví“ veškerý možný majetek dlužníka). Exekutoři jsou na rozdíl od soudních vykonatelů motivováni výší odměny za provedení exekuce. Tato odměna se odvíjí od úspěšnosti.