Budu mít dluhy

Většina lidí se někdy dostane do situace, kdy dluží peníze. Některé dluhy jsou plánované a chtěné, jiné nikoliv. Podle toho k nim lze přistupovat.

Plánované/chtěné závazky

Nejčastějším takovým dluhem je půjčka nebo úvěr.

 Základní otázky, které si položte, než si půjčíte:

  1. Opravdu si musím půjčit?
  2. Unese splácení můj osobní/rodinný rozpočet?
  3. U koho si půjčím?
  4. Za jakých podmínek si půjčím?

Opravdu si musím půjčit?

Na některé věci, jako je např. bydlení, si většina z nás musí půjčit. Jedná se zpravidla o velkou částku a také nezbytnou lidskou potřebu. I tento krok je třeba dobře naplánovat, zjistit si rizika a nejednat ukvapeně např. si důkladně pročíst smlouvy než je podepíšete a v případě nejasností je vhodné se poradit.

Jsou však věci, které nejsou natolik nezbytné – dovolená, televize atd. Zvažte, jestli není lepší si spíše peníze našetřit. Zpravidla totiž splácíte danou věc déle než kdybyste na ni šetřili. Zaplatíte více a navíc nesete riziko případných problémů, kdyby se Vám nedařilo splácet včas.

Unese splácení Vás osobní/rodinný rozpočet?

Pokud si chcete půjčit, měl/a byste mít přehled o svém osobním nebo rodinném rozpočtu. Tzn. vědět, jaké máte výdaje a jaké příjmy.

Víte, že...
Je užitečné si zjistit, kolik za měsíc reálně utratíte? Zkuste si následující měsíc zaznamenávat veškeré příjmy a výdaje. Modře si označte ty výdaje, které jsou pravidelné a nutné, červeně nepravidelné a nutné a zeleně ostatní. Takto můžete zjistit, kolik peněz nezbytně potřebujete a jakou výši splátky Váš rozpočet tedy unese.

Snažte se, abyste dosahoval/a tzv. přebytkového rozpočtu – zbývala Vám rezerva, kterou si můžete šetřit. A to i v případě, že budete splácet půjčku. Zjišťujte, zda někde zbytečně neutrácíte. Dobré je zvážit, zda se nepojistit pro případ neschopnosti splácet., který může nastat např. kvůli nemoci nebo ztrátě zaměstnání. Užitečné je rovněž zkusit si po 3 měsíce žít, jako kdybyste už půjčku splácel/a. Peníze na jednotlivé splátky si dávejte stranou.

U koho si mám půjčit?

Půjčit si je možné od nejrůznějších typů věřitelů – soukromých osob, bank, nebankovních společností atd. Největšímu dohledu podléhají banky, zpravidla však také mají i nejpřísnější podmínky pro to, aby peníze poskytly. Pokud Vás banka odmítne, má k tomu nějaký důvod – např. jste veden v seznamu dlužníků, nemáte dostatečné příjmy atd.

Za jakých podmínek si půjčím?

Tzn. především kolik si půjčíte, za jaký úrok a jaké budou další související poplatky. Dobré je srovnat RPSN – tedy roční procentní sazbu nákladů. Čím je větší, tím „dražší“ je půjčka či úvěr.

Více informací o RPSN najdete zde.

RPSN je srovnatelný ukazatel toho, jak je úvěr skutečně drahý. Pokud se již rozhodnete vzít úvěr či půjčku, zajímejte se nejen o výši měsíční splátky a výši úroků. Chtějte také vědět, jaké jsou další náklady úvěru např. náklady za uzavření smlouvy, za čerpání úvěru apod. Obecně platí, že čím nižší je částka půjčky (úvěru) a zároveň výše týdenní splátky (tedy delší splatnost), tím vyšší je roční úroková sazba nákladů.

Příklad
Úvěr činí 60 tisíc Kč, týdenní splátka 1.600,–Kč, délka splácení 53 týdnů. Nebyl sjednán poplatek za uzavření smlouvy ani nebyly sjednány žádné další náklady. V tomto případě cena půjčky bude 24.800,–Kč a celkově zaplatíte 84.800,–Kč. RPSN bude činit 102,96 %. V případě sjednání dalších nákladů, by RPSN ještě vzrostlo.

RPSN Vašeho úvěru (půjčky) si můžete ověřit prostřednictvím kalkulačky, kterou naleznete zde.

Víte, že...
RPSN není roční úroková sazba, do jejíhož výpočtu jsou zahrnuty další platby související s úvěrem! RPSN jsou celkové roční procentní náklady úvěru.

Důležité je také dodržovat tato pravidla:

  1. Nevstupujte do nejasných smluvních vztahů.

    Smluvní vztah nemusí vznikat jen písemně, pokud to není výslovně stanoveno v nějakém právním předpisu. Vzniknout může i ústně nebo tzv. konkludentně (tj. mlčky, pouhým jednáním – např. vyskládáním zboží na jezdící pás v obchodě). Nový občanský zákoník, účinný od 1.1.2014, dokonce tyto formy preferuje. Zvažujte však vždy písemnou formu smlouvy, i když to zákon nevyžaduje, neboť v ní je obsah jasně dán. Vyhnete se tak např. sporům, zda poskytnuté peníze byly půjčkou či darem apod.

  2. Nepodepisujte nic, co jste nečetl/a nebo čemu nerozumíte.

    Podpisem takového dokumentu se můžete zavázat k něčemu, co vás může poškodit, aniž byste o tom věděl/a. Zvlášť pozor na poznámky psané miniaturním písmem – bývají důležité. Také si zkontrolujte předem vyplněné údaje. Nepodepisujte se na prázdný papír ani na papír, kde nejsou vyplněny všechny údaje např.chybí dlužná částka apod.

  3. Neposkytujte své osobní údaje.

    Pokud možno, ověřte si k čemu dotyčný Vaše údaje potřebuje a zda je oprávněn po Vás tyto údaje chtít.

  4. Přebírejte si poštu a zajistěte možnost ji dostávat.

    Buďte dostupný/á a to nejen pro úřady, ale i pro další subjekty. V praxi to znamená zejména udržovat si „aktivní“ trvalé bydliště. Tedy mít jej tam, kde skutečně bydlíte nebo s jistotou víte, že si zde můžete poštu pravidelně vyzvedávat a také tak činíte. Pokud tuto možnost v místě trvalého bydliště nemáte, je vhodné si zřídit tzv. doručovací adresu. Učinit tak můžete na ohlašovně příslušného obecního nebo městského úřadu, v jehož obvodu máte trvalé bydliště. Zvážit můžete také zřízení datové schránky.

    Doručovací adresou může být např. jakákoli adresa na území České republiky nebo adresa v zahraničí. Mějte ale zároveň na paměti, že i když bude tato adresa uložena v centrální evidenci obyvatel, je jen omezený počet subjektů, které do ní mají přístup a mohou ji takto zjistit (např. soud, exekutor). Některé subjekty tak budete muset informovat sami.

Neplánované/nechtěné závazky

Ne všechny dluhy vznikají tak, že si člověk půjčí peníze. Příkladem může být pokuta, náhrada škody apod. I za tyto dluhy je třeba zaplatit! Ačkoliv se tyto dluhy nedají „naplánovat“, dá se často předejít problémům, které mohou způsobit.

Zásadní je mít v rozpočtu rezervu pro krytí nečekaných výdajů a také věc začít okamžitě řešit. Např. dluh, vzniklý na základě pokuty od dopravních podniků, se z původní částky v řádech stokorun (někdy tisíců) může při Vaší nečinnosti „vyšplhat“ až na mnoha tisícovou výši. Naroste totiž o náklady soudního a posléze exekučního řízení.

Pokud již takový dluh vznikne, je potřeba se zachovat podle toho, jak jsem nebo nejsem schopen splácet. Více informací naleznete v sekci Mám dluhy.

Příklad
Manželé Dvořákovi mají tři děti. Desetiletému synovi se „podařilo“ rozbít fotbalovým míčem sousedův skleník. Oprava stála několik tisíc korun. Tyto peníze po nich soused samozřejmě chtěl zaplatit. Dvořákovi neměli na tuto situaci sjednánu pojistku, ale naštěstí měli pro takové případy přichystanou dostatečnou finanční rezervu. Mohli proto škodu uhradit, aniž by si na to půjčili. Shodují se, že v opačném případě by je synova hra vyšla ještě dráž, neboť by navíc zaplatili poplatky související s půjčkou.