Před podáním návrhu

1. Dlužník zvažuje oddlužení příliš brzo (není v úpadku nebo hrozícím úpadku) nebo příliš pozdě (jeho příjmy již nepostačují na zaplacení požadované výše pohledávek nezajištěných věřitelů). Pozorně si pročtěte a zvažte také další podmínky oddlužení. V případě nesprávného posouzení může dojít k odmítnutí návrhu nebo konkursu. Nejste-li si jistí, můžete se obrátit na řadu bezplatných poraden.

2. Je vhodné, aby si dlužník promyslel, jestli je oprávněn návrh vyplnit a podat sám nebo potřebuje pomoci. Až na stanovené výjimky si již návrh na povolení oddlužení nemůže od 1.7. 2017 dlužník sepsat a podat sám, ale musí tak učinit advokát, notář, soudní exekutor, insolvenční správce, nebo tzv. akreditovaná osoba; akreditovanou osobou je právnická osoba, které byla rozhodnutím ministerstva udělena akreditace pro poskytování služeb v oblasti oddlužení podle tohoto zákona.

3. Pokud se dlužník rozhodne se na někoho obrátit s žádostí o pomoc, je důležité ujistit se o serióznosti dané organizace a také její schopnosti opravdu pomoci. Dlužník se může obrátit na řadu bezplatných poraden s žádostí o radu.  Zpracovat a podat návrh však mohou jen poradny akreditované Ministerstvem spravedlnosti.

Po podání návrhu

1. Zde je nutné pečlivě sledovat příchozí poštu a spolupracovat se soudem i insolvenčním správcem, což znamená spolupracovat i s osobou, která za dlužníka sepsala a podala návrh. Pokud by tak dlužník nečil, soud návrh zamítne. Mezi dlužníkovy povinnosti patří i dostavit se na schůzi věřitelů.

2. Dlužník musí počítat s tím, že jej soud může vyzvat na zaplacení zálohy na náklady řízení – její výše může být až 50 000 Kč. Pokud není zaplacena ve stanovené lhůtě, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit nebo ji začít vymáhat (o tom musí toho, kdo návrh podal, poučit).

3. O způsobu oddlužení rozhodují nezajištění věřitelé (pokud nerozhodnou oni, tak soud), dlužník jej pouze navrhuje. Může se tedy stát, že např. dlužník navrhuje zpeněžení majetkové podstaty, nezajištění věřitelé se však rozhodnou pro splátkový kalendář se zpeněžením majetkové podstaty.

Po schválení oddlužení

1. Soud může zrušit oddlužení i po jeho schválení a rozhodnout o konkursu. Hlavními důvody jsou – dlužník neplní své povinnosti dle způsobu oddlužení, dlužník nemůže plnit podstatnou část splátkového kalendáře (u oddlužení probíhajících v režimu Insolvenčního zákona ve znění platném do 31.5. 2019) nebo hradit tzv. minimální splátku (u oddlužení probíhajících v režimu Insolvenčního zákona ve znění platném od 30.6. 2019), v důsledku zaviněného jednání vznikne dlužníkovi peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, nebo to sám navrhne. Při zrušení oddlužení se zpětně připočítají všechny úroky.

2. Dlužník nepodá návrh na osvobození od povinnosti platit neuspokojené pohledávky, ve chvíli, kdy řádně a včas splnil všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení. Bez tohoto návrhu soud nemůže o osvobození rozhodnout.

Po osvobození od povinnosti platit neuspokojené pohledávky

1. Soud může osvobození odejmout, jestliže na základě návrhu podaného některým z dotčených věřitelů do 3 let od jeho pravomocného přiznání vyjde najevo, že ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka, anebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům; to neplatí, jestliže věřitel, který návrh podal, mohl takovou námitku uplatnit před rozhodnutím o přiznání osvobození dlužníku.

Přiznané osvobození také zaniká, byl-li dlužník do 3 let od právní moci rozhodnutí o něm pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení anebo přiznání osvobození, případně kterým jinak poškodil věřitele.

Další rizika

1. Zveřejněním Návrhu na povolení oddlužení v insolvenčním rejstříku o sobě dlužník na internetu zveřejní řadu osobních údajů.