Insolvenční řízení lze rozdělit do několika fází, mezi které patří
1. Zahajovací fáze
Tato fáze zahrnuje především ověřování samotným dlužníkem, zda splňuje podmínky stanovené pro povolení oddlužení. Dalším krokem je vyplnění formuláře Návrhu na povolení oddlužení, který v sobě obsahuje Insolvenční návrh (tedy návrh na vyhlášení úpadku nebo hrozícího úpadku, kolonka V) a doložení potřebných příloh. Až na výjimky, kdy může dlužník návrh sepsat a podat sám, musí kontaktovat notáře, exekutora, advokáta, insolvenčního správce nebo tzv. akreditovanou osobu.

Ministerstvo spravedlnosti vede dvě evidence – Dobrovolnou evidenci subjektů (advokátů, notářů, soudních exekutorů, insolvenčních správců) poskytujících zpracování návrhu na povolení oddlužení dostupnou zde: http://vesta.justice.cz, a dále Seznam akreditovaných osob, dostupný zde: http://sako.justice.cz
Po jeho úspěšném vyplnění následuje doručení soudu (v Praze městskému, mimo Prahu příslušnému krajskému soudu). Zahájení insolvenčního řízení je zveřejněno v insolvenčním rejstříku do 3 pracovních dnů poté, co byl Návrh na povolení oddlužení doručen k příslušnému soudu. Insolvenční rejstřík je přístupný na www.justice.cz.
2. Zjišťovací fáze
V této fázi soud zjišťuje, zda Insolvenční návrh (kolonka 05 formuláře Návrhu na povolení oddlužení) obsahuje všechny náležitosti, je srozumitelný a určitý. Pokud tomu tak není, soud do 7 dnů od doručení návrh odmítne. V případě, že k insolvenčnímu návrhu na nejsou připojeny zákonem požadované přílohy nebo pokud nemají potřebné náležitosti, vyzve soud navrhovatele k jejich doplnění. Zároveň mu za tímto účelem stanoví lhůtu, jejíž délka může být max. 7 kalendářních dnů. Obdobně soud vyzve navrhovatele k opravě či doplnění, není-li také návrh na oddlužení podán správně.
Soud může také dlužníkovi uložit, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení. Výše zálohy může činit až 50 000 Kč. Povinnost zaplatit zálohu však soud neuloží dlužníkovi, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Možnost uložení zálohy 50 000 Kč zde uvádíme pro komplexnost informací. V praxi jsme se však nesetkali s tím, že by soud tuto povinnost dlužníkovi uložil.
3. Rozhodovací fáze
Pokud soud shledá, že je návrh v pořádku, a že se dlužník nachází v úpadku či hrozícím úpadku, vydá o tom rozhodnutí. To bude mimo jiné obsahovat údaj, kdo mu je stanoven jako insolvenční správce.
Věřitelé zde najdou informaci o lhůtě pro přihlášení svých pohledávek. Tímto rozhodnutím je obvykle zároveň povoleno oddlužení, pokud dlužník splnil jeho podmínky.
4. Vlastní průběh oddlužení
Insolvenční správce nejprve zjišťuje majetek dlužníka a přezkoumává přihlášené pohledávky věřitelů. Později insolvenční soud rozhoduje, zda oddlužení schválí. Je-li schválena forma oddlužení splátkovým kalendářem se zpeněžením majetku, je dlužník nadále povinen platit ze svého příjmu stejnou částku, jako by obdrželi exekutoři při vymáhání tzv. přednostní pohledávky (např. pro dluhy na výživném či u zdravotní pojišťovny). Insolvenční soud zároveň určí předpokládanou míru uspokojení pohledávek s ohledem na schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka a průměrnou výši měsíční splátky nutnou pro dosažení této míry v době oddlužení.
V průběhu oddlužení je dlužník povinen plnit řadu povinností, které mu ukládá Insolvenční zákon. V opačném případě by mohlo být oddlužení zrušeno a nařízen konkurs.
5. Osvědčovací fáze
Předpokladem pro osvobození dlužníka od nesplacených pohledávek při plnění oddlužení formou splátkového kalendáře se zpeněžením majetku může být:
- dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši, nebo
- při plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetku dlužník plnil po dobu tří let své povinnosti tak, že dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené soudem při schválení oddlužení
Jsou-li předpoklady splněny, rozhodne soud o osvobození dlužníka od placení zbývajících závazků zahrnutých do oddlužení, ale také od pohledávek věřitelů, kteří je nepřihlásili. Osvobození se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku a další zákonem stanovené výjimky (např. náhradu škody na zdraví).
Během následujících tří let může být osvobození soudem ze zákonných důvodů zrušeno, např. vyjde-li najevo nepoctivý záměr dlužníka.