Dlužník během oddlužení musí plnit následující povinnosti (dle způsobu, jakým oddlužení probíhá):

Forma splátkového kalendáře

• vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat

• hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a jejich výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře

• bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání,

• vždy k 15. březnu a k 15. září kalendářního roku předložit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců, není-li insolvenčním soudem určena jiná doba předkládání (v usnesení o schválení oddlužení)

• nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání plánu oddlužení

• neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody,

• a nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit

Forma zpeněžení majetkové podstaty

• umožnit zpeněžení majetkové podstaty (tj. např. umožnit k němu insolvenčnímu správci přístup)

• je-li zpeněžena nemovitost, kterou dlužník používá k bydlení své rodiny, anebo byt ve vlastnictví dlužníka, je dlužník povinen je vyklidit. Neučiní-li tak dobrovolně, může se nabyvatel domáhat vyklizení žalobou u soudu (nejde o tzv. incidenční spor – soud tedy nerozhoduje o tom, zda je důvod k vyklizení nebo ne). Při vyklizení přísluší dlužníku stejná bytová náhrada jako při výpovědi nájmu bytu dané nájemci pro hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu.