Podíváme-li se na podmínky, které musí osoba žádající soud o povolení oddlužení splnit, zjistíme, že to není řešení vhodné pro všechny. Co by tedy měl dlužník žádající o povolení oddlužení splňovat?

1. Musí být v úpadku nebo hrozícím úpadku – tedy v situaci, kdy má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Pokud lze důvodně předpokládat, že dlužník nebude řádně a včas schopen plnit podstatnou část svých závazků, jedná se o hrozící úpadek.

   

   Příklad

   Pan Aleš dluží společnosti X 12 tisíc Kč. Zaplatit je měl již před dvěma měsíci. Nikomu jinému nedluží. Pan Aleš tedy sice je po splatnosti, ale protože má pouze jednoho věřitele, NENÍ v úpadku ani v hrozícím úpadku.
   

   Příklad

   Paní Zuzana si půjčila u společnosti X 30 tisíc Kč, měsíčně má splácet 2 tisíce Kč. V té době již měla půjčky po 100 tisících Kč i u společností Y a Z, kde u obou dvou splácela 5 tisíc Kč. Měsíčně tedy splácela 12 tisíc Kč, její příjem byl 26 tisíc Kč. Paní Zuzana náhle přišla o práci. Ještě ve výpovědní lhůtě se jí podařilo sehnat práci novou, ale s podstatně menším výdělkem. Věděla, že v budoucnu bude schopná splácet podstatně méně, než by měla. To se také vyplnilo. Paní Zuzana plní své závazky sice pravidelně, ale pouze částečně. Paní Zuzana JE v hrozícím úpadku.
   

   Příklad

   Pan Marek si půjčil od společností XY a ZY, měl také kreditní kartu a kontokorent.  Pan Marek onemocněl a odešel do plného invalidního důchodu. Jeho příjem se tak výrazně snížil. Než dostane první výplatu důchodu, není schopen splácet své dluhy. Společnosti XY dluží již tři měsíční splátky, společnosti ZY dokonce čtyři. Část splátky dluží také na kreditní kartě i kontokorentu. Pan Marek JE v úpadku.
2. Podnikání a dluhy z podnikání. Od 1. ledna 2014 se výrazně otevřela možnost oddlužení pro osoby, které podnikají ( o oddlužení může požádat i osoba s „aktivním“ živnostenským listem) nebo podnikaly a mají dluhy z podnikatelské činnosti. Konkrétní postup oddlužení osoby, která má dluhy z podnikání, řeší § 389 odst. 2 insolvenčního zákona, ve kterém je s účinností od 1.7. 2017 uvedeno:„Dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže                                                                  a) s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde; platí, že věřitel souhlasí, pokud nejpozději spolu s přihláškou své pohledávky výslovně nesdělí, že s řešením úpadku oddlužením nesouhlasí, a toto své stanovisko odůvodní, nebo                  b) jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d), anebo                                                            c) jde o pohledávku zajištěného věřitele.“                                                    Z výše uvedeného vyplývá, že osoba, která má dluhy z podnikatelské činnosti, musí projít nejprve konkursem a následně vstoupit do oddlužení nebo s tím musí souhlasit věřitelé (resp. nevyjádří odůvodněný nesouhlas) nebo se jedná o pohledávku zajištěného věřitele.

3.  Dlužník nesmí zavdávat insolvenčnímu soudu příčinu k zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, tedy zejména:

   1. nesleduje podáním návrhu nepoctivý záměr – tj. např. nezadlužoval se záměrně s vidinou, že požádá o oddlužení apod.

      Do konce roku 2013 byla jednou z podmínek vstupu do oddlužení v ideálním případě čistý trestní rejstřík. Resp. dle insolvenčního zákona neměl mít dlužník vstupující do oddlužení nezahlazené trestné činy majetkové a hospodářské povahy.

      V současné době, tj. od 1. ledna 2014 již v zákoně výslovný požadavek na absenci nezahlazených trestných činů není, dokonce tuto kolonku již nenajdeme ani ve formuláři Návrhu na povolení oddlužení. Z druhé strany výpis z rejstříků trestů je stále požadován jako povinná příloha k Návrhu na povolení oddlužení. Nadále je tedy dobré, když má dlužník žádající o oddlužení čistý trestní rejstřík, přičemž nikde nebylo a ani není stanoveno, jak dlouho je potřeba mít výpis z rejstříků trestů „čistý“.

   2. jeho nezajištění věřitelé obdrží min. 30% svých pohledávek, ledaže by souhlasili s nižším plněním – tj. ti věřitelé, kteří nemají žádné právo k dlužníkovu majetku (typickým zajištěním věřitelem je banka, která poskytla hypotéční úvěr a má zástavní právo k nemovitosti; zastavěna ovšem může být i věc movitá – např. automobil)

      Kolik je schopen dlužník věřitelům uhradit si může spočítat zde. Do vypočítané částky není započítána odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce. Ty v případě jednotlivce a oddlužení formou splátkového kalendáře činí za pět let 65 340 Kč (včetně DPH) a u manželů 98 010 Kč (včetně DPH).

   3. dosavadní výsledky řízení nedokládají jeho lehkomyslný nebo nedbalý přístup k plnění povinností v insolvenčním řízení – tj., že si dlužník přebírá poštu, reaguje na výzvy soudu, spolupracuje s insolvenčním správcem apod.

Víte, že...

Až na stanovené výjimky si již návrh na povolení oddlužení nemůže od 1.7. 2017 dlužník sepsat a podat sám, ale musí tak učinit advokát, notář, soudní exekutor, insolvenční správce, nebo tzv. akreditovaná osoba; akreditovanou osobou je právnická osoba, které byla rozhodnutím ministerstva udělena akreditace pro poskytování služeb v oblasti oddlužení podle tohoto zákona.

Akreditované osoby své služby musí poskytovat bezplatně, ostatním subjektům náleží odměna, jejíž maximální výše činí 4000 Kč bez daně z přidané hodnoty a v případě společného oddlužení manželů 6000 Kč bez daně z přidané hodnoty

U dlužníků fyzických osob patří mezi výjimky osoby, které mají právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo vykonaly zkoušku insolvenčního správce