Oddlužení

Co to vlastně znamená…? 

Oddlužení, nebo-li tzv. „osobní bankrot“, je nyní často považováno za jediné řešení situace, kdy už člověk neví, kudy dál, protože není schopen splácet svoje dluhy. Pokud splní stanovené podmínky, soud jej může osvobodit o povinnosti hradit dluhy v plné výši a dluhy se nenavyšují o úroky a další poplatky.

Víte, že...
O oddlužení lze požádat od 1.1.2008. Podmínky, které se jej týkají, se pořád ještě vyvíjejí a mění. Z tohoto důvodu není možné na všechny otázky kolem něj poskytnout jednoznačné odpovědi. Některé situace jsou ovšem již upraveny tzv. judikáty – rozhodnutími vrchních soudů, Nejvyššího soudu nebo Ústavního soudu. Tyto judikáty pomáhají sjednocovat rozhodování soudů nižšího stupně – v tomto případě krajských soudů. Důležité judikáty jsou proto v tomto textu uvedeny.

Kolem oddlužení také stále panuje řada mýtů. Je proto nutné si pečlivě ověřovat důvěryhodnost zdroje, z něhož o oddlužení čerpáte informace. 

Oddlužení může povolit pouze soud.

Oddlužení je výsledkem soudního řízení, které má stanovený průběh a pravidla Insolvenčním zákonem č. 182/2006 Sb., v platném znění.

O oddlužení může požádat pouze dlužník, návrh na vyhlášení úpadku (ten je součástí návrhu na povolení oddlužení) však může podat i věřitel. Dlužník pak má 30 dnů od chvíle, kdy je mu návrh doručen, aby podal návrh na povolení oddlužení.

O oddlužení může požádat pouze dlužník.

Soud nejprve rozhoduje o tom, zda je dlužník v úpadku nebo hrozícím úpadku a pokud zjistí, že ano, musí rozhodnout o formě, kterou tento stav bude řešen. Oddlužení je pouze jednou z nich, jedná se o tzv. sanační řešení a je určeno dlužníkům fyzickým osobám (nepodnikajícím i podnikajícím) a nepodnikajícím právnickým osobám. Druhou možnou formou pro tuto skupinu je konkurs, což je tzv. likvidační řešení úpadku. Při něm je zpeněžen dlužníkův majetek (nelze ovšem prodat všechny dlužníkovi věci, musí mu zůstat ty, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí či exekucí) a výtěžek je použit na uhrazení závazků. Pokud není v Insolvenčním zákoně stanoveno jinak, neuhrazené dluhy nebo jejich části nezanikají. Soud nemusí automaticky rozhodnout o způsobu řešení ve formě oddlužení. Pokud pro něj nejsou splněny podmínky, přichází na řadu konkurs.

Způsoby oddlužení

  1. splátkový kalendář

    Dlužník je povinen měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Splátkový kalendář trvá max. 5 let. Pravděpodobnou výši splátky si lze vypočítat zde. Při splnění Insolvenčním zákonem daných podmínek je možné požádat o nižší výši splátky.

  2. zpeněžení majetkové podstaty

    Při zpeněžení majetkové podstaty je prodán dlužníkův majetek, které má do okamžiku povolení oddlužení. Později získaný majetek je možné prodat pouze s dlužníkovým souhlasem.

    Soud nejprve rozhoduje o tom, jestli je dlužník v úpadku nebo hrozícím úpadku. Až poté se zabývá tím, jakým způsobem bude zjištěný úpadek nebo hrozící úpadek řešit – zda oddlužením či konkursem.

A co tedy znamená, že je oddlužení sanačním řešením?

  • může být nařízena exekuce, ale nesmí být vykonána (např. může být nařízen exekuční prodej domu, ale nesmí proběhnout dražba)

  • zastavuje se růst dluhu (např. nenabíhají další úroky)

  • po splnění všech podmínek oddlužení a poté, co soud vyhoví dlužníkově žádosti o osvobození od placení zbývajících přihlášených závazků. Zákon stanovuje výjimky – např. náhrada škody na zdraví. Dlužník není povinen doplácet dluhy, které v průběhu oddlužení zcela nezaplatil a platit dluhy věřitelům, kteří svou pohledávku na začátku oddlužení nepřihlásili.

Další informace k oddlužení