Ne vždy souvisí dluhy s půjčkami, úvěry, pokutami apod. Dluh může někomu vzniknout i tak, že neplní soudem stanovenou vyživovací povinnost.

Nejčastěji je řešen dluh na výživném ve vztahu k dětem, bez ohledu na to, zda se jedná o děti zletilé či nezletilé. Vyživovací povinnost však existuje i mezi dalšími osobami – např. manžely, registrovanými partnery, neprovdané matce, dětí vůči rodičům atd.

V některý případech však povinný svou vyživovací povinnost neplní, což může vést k níže uvedeným následkům.

1) Vymáhání dlužného výživného prostřednictvím návrhu na výkon rozhodnutí nebo exekuci

V případě, že je soudem stanovené výživné a povinný je nehradí dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci. Nejčastějším způsobem výkonu rozhodnutí či exekuce jsou srážky ze mzdy povinného. V situaci kdy osobě oprávněné (zletilému dítěti, zákonnému zástupci nezletilého dítěte) nejsou známy majetkové a výdělkové poměry povinného rodiče, lze požádat soud o pomoc před nařízením jednání – na základě této žádosti si soud povinného rodiče předvolá a zjišťuje výše uvedené.

2) Trestní řízení

Podle §196 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. je zanedbání povinné výživy trestný čin:

 (1) Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

(2) Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, vydá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 oprávněnou osobu nebezpečí nouze.

3) Vydědění

V případě, že by potomek neplnil svou vyživovací povinnost vůči rodiči, připadá v úvahu i možnost vydědění. Dle § 1646 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. může zůstavitel vydědit nepominutelného dědice i z toho důvodu, že mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi.

Tyto následky budou jednotlivě rozebrány v dalších článcích.