Dluh na zdravotním pojištění vzniká, pokud není závazek platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění splněn řádně a včas. To znamená, že buď je pojistné zaplaceno v nižší než zákonem požadované výši nebo je zaplaceno po zákonem stanoveném datu splatnosti či není zaplaceno vůbec.

Výši pojistného upravuje zákon, v současné době činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Je třeba přitom rozlišovat vyměřovací základ různých osob. Za zaměstnance počítá vyměřovací základ zaměstnavatel a ten je i odpovědný za placení pojistného. Zaměstnanci mají tedy tu výhodu, že za ně odvádí pojistné zaměstnavatel.  Větší odpovědnost za odvod pojistného na zdravotní pojištění mají osoby samostatně výdělečně činné, které odpovídají za dluh na pojistném se všemi odpovídajícími důsledky dále uvedenými. A konečně rozeznáváme třetí skupinu osob, a tou jsou osoby bez zdanitelných příjmů. Jedná se o množinu osob, které jsou povinny platit pojistné, nejsou zaměstnanci ani osobami samostatně výdělečné činnými a zároveň za ně neplatí pojistné stat tj. nepatří mezi “státní pojištěnce”, jejichž výčet upravuje § 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

Z čeho se tedy vlastně pojistné na veřejné zdravotní pojištění počítá? Při odpovědi na tuto otázku hraje stěžejní roli vyměřovací základ. Jedná se o důležitý pojem, se kterým je spojen poměrně složitý způsob výpočtu. Vyměřovací základ se počítá logicky z výše příjmů. U zaměstnanců to jsou příjmy ze závislé činnosti (přičemž ze dvou třetin hradí za zaměstnance pojistné jejich zaměstnavate,l), u osob samostatně výdělečně činných pak příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. A konečně u osob bez zdanitelných příjmů se výše vyměřovacího základu odvíjí od výše minimální mzdy. V žádném případě nelze zjednodušeně říct, že výše pojistného činí 13,5 % z příjmů příslušných osob. Je proto třeba dobré orientace v příslušných zákonných předpisech nebo ponechání výpočtu pojistného příslušným odborníkům zdatným v dané problematice (např. účetním).

Jak již bylo výše uvedeno, dluh vzniká buď zaplacením pojistného v nižší než zákonné výši či v nulové výši anebo nezaplacením pojistného včas. Již jsme si přitom rozebrali velmi zjednodušeným způsobem, z čeho se počítá správná výše pojistného. Nyní si rozebereme druhý možný případ důvodu vzniku dluhu na zdravotním pojištění a tím je situace, kdy je sice pojistné zaplaceno ve správné výši, ale je zaplaceno pozdě. Zde je důležitým pojmem splatnost pojistného. Jak jsme výše naznačili, téměř bez starostí mohou být osoby, za které platí pojistné stát. Tyto osoby pouze musí do osmi dnů od té doby, co nastaly skutečnosti, na základě kterých bude pojistné za ně hradit stát (např. počátek pobírání rodičovského příspěvku nebo zahájení studia pokud je osoba mladší 26 let), nahlásit své zdravotní pojišťovně. Kromě toho, že tyto osoby nemusí počítat výši pojistného, nemusí se ani starat o to, zda je pojistné na veřejné zdravotní pojištění v řádném termínu placeno.

A jsme opět u rozlišení základních kategorií osob, které mají povinnost platit pojistné. Řekli jsme si, že za zaměstnance odvádí pojistné na veřejné zdravotní pojištění jejich zaměstnavatel, a to srážkou z jejich mzdy nebo platu. U zaměstnanců se pojistné odvádí za příslušný kalendářní měsíc, za který zaměstnanci náleží příslušný příjem s tím, že splatnost je od prvního do dvacátého dne následujícího měsíce. Jinými slovy, pokud např. zaměstnanec vykonával práci pro svého zaměstnavatele v měsíci dubnu a náleží mu tedy mzda za měsíc duben, je jeho zaměstnavatel povinnen zaplatit pojistné (kromě toho, že ho vypočte a zaplatí ve správné výši) nejpozději 20.května. Pokud pojistné zaplatí později, vzniká mu dluh na zdravotním pojištění. Osoby samostatně výdělečně činné, které odvádí tzv. zálohy na pojistném anebo doplatky pojistného, musí zaplatit pojistné na veřejné zdravotní pojištění v kratší době. Splatnost pojistného u této skupiny osob totiž je do osmého dne následujícího kalendářního měsíce (po měsíci, za něž musí pojistné platit). Stejný termín splatnosti, do kterého musí být pojistné zaplaceno, tedy osmý den následujícího kalendářního měsíce, musí dodržet i ostatní osoby, které musí platit pojistné (a za které neplatí pojistné stát), totiž osoby bez zdanitelných příjmů.