Doručování v civilním soudním řízení I.

Než se blíže podíváme na pravidla doručování v soudním řízení, mohli bychom se zastavit u pojmu doručování. Co se pod tímto pojmem vlastně skrývá?

Obecně doručování neznamená nic jiného než dopravení či dodání (určitých informací). Mohli bychom říct, že doručování usnadňuje komunikaci mezi soudem a ostatními subjekty, a to oběma směry. Přitom pokud nahlédneme do platné právní úpravy – do hlavního zákoníku civilního procesu – totiž do občanského soudní řádu, v příslušných pasážích o doručování jsou zařazeny výhradně pravidla doručování písemností soudu směrem k ostatním subjektům.

Začněme tedy tím, jak soud může vlastně doručovat. Doručovací systém je takový, že v zákoně jsou uvedeny jednotlivé způsoby v určitém pořadí a tímto pořadím je soud vázán. Jinými slovy soud si nemůže jen tak libovolně vybírat mezi způsoby, jakými bude doručovat.

Na prvním místě stojí doručování přímo při soudním jednání nebo jiném soudním úkonu, kdy je soud přímo v kontaktu s účastníky (nebo jinými osobami), ať už z jakéhokoliv důvodu. Ostatní způsoby doručení nastupují jen v případě, kdy není možno doručit tímto prvním možným způsobem.

Na druhém místě pak stojí doručení do datové schránky. Ať již má subjekt datovou schránku zřízenu povinně dle zákona nebo si ji zřídil dobrovolně, a není možné doručit výše uvedeným prvním způsobem, soud doručí příslušnou písemnost do datové schránky adresáta.

Teprve pokud doručení není takto možné (převážná většina fyzických osob v současnosti datovou schránku nemá), připadá v úvahu třetí možný způsob doručení. Adresát může totiž požádat soud o doručování písemností na adresu (a to dokonce i elektronickou – to znamená e-mail), kterou si sám vybere a zároveň o to soud požádá.

Pokud není možno písemnost adresátovi doručit žádným z výše uvedených způsobů, předseda senátu (či samosoudce) nařídí její doručení prostřednictvím doručujícího orgánu (typicky České pošty, a.s.), účastníka řízení či jeho zástupce. Doručujícím orgánem přitom nemusí být pouze provozovatel poštovních služeb, ale může jím být i soudní doručovatel, orgán Justiční stráže či soudní exekutor. Mezi doručujícími orgány neexistuje závazné pořadí a soud si může libovolně zvolit mezi uvedenými čtyřmi možnými doručujícími orgány. To zároveň znamená, že soud nemůže doručovat prostřednictvím jiných osob. V úvahu připadají i jiné speciální doručující orgány (jako např. Vězeňská služba České republiky – při doručování fyzickým osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, atd.).

Nyní přikročíme k vymezení místa, kam může být doručeno. U prvních dvou uvedených způsobů by nemělo být pochyb. Při doručování při jednání (či jiném soudním úkonu) to bude typicky v budově soudu, kde jednání (či jiný soudní úkon) probíhá, tedy typicky v konkrétní jednací síni. Při doručování do datové schránky je samozřejmě místem pro doručení datová schránka samotná. Pokud nepřichází do úvahy v předchozích dvou větách vymezená místa pro doručování a pokud soudu adresát písemnosti předem sdělil, že mu má soud doručovat na konkrétní elektronickou či jinou adresu pro doručování, je jím takto adresátem určená adresa. Pak je ovšem adresát odpovědný za to, že nahlásí soudu změnu takové adresy (např. se odstěhuje na jiné místo, aniž by zajistil kontrolu své původní schránky).

Pokud však ani takto není určena adresa pro doručování a doručovacím způsobem je zároveň doručování prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce, je u fyzické osoby místo, kam má být doručeno, adresa evidovaná v informačním systému evidence obyvatel. Touto adresou není nic jiného, než adresa místa trvalého pobytu, v případě cizinců pak adresa místa pobytu cizince na území ČR podle druhu pobytu cizince. Zbývá doplnit, že i v tomto informačním systému evidence obyvatel má každá fyzická osoba možnost zvolit si adresu pro doručování, která tak bude mít přednost před adresou místa trvalého pobytu. Tady je nutno zdůraznit odpovědnost příslušné fyzické osoby při změně adresy, kde se zdržuje. Soud totiž není vůbec povinen pátrat po tom, na jaké místo se účastník případně přestěhoval a zda se skutečně zdržuje na adrese místa trvalého pobytu.