Opatření v důsledku epidemie COVID-19 související se spotřebitelským úvěrem

V souvislosti s epidemií COVID-19 byla přijata i opatření týkající se mimo jiné i spotřebitelských úvěru.

Jedná se o zákony č. 177/2020 Sb. a z.č. 186/2020 Sb.

Zákon č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, dává možnost odložení splátek úvěrů (nejen) spotřebitelům, na které měla epidemie COVID-19 negativní ekonomický dopad. K odkladu splátek v režimu tzv. zákonného moratoria dochází poté, co dlužník oznámí tento záměr svému věřiteli, a prohlásí, že k tomuto kroku přistupuje z důvodů negativního ekonomického dopadu epidemie COVID-19. Tyto důvody nemusí prokazovat a věřitel je nezkoumá.

Toto opatření se týká úvěrů, které byly:

  •  sjednány a čerpány před 26. březnem 2020; nebo
  • sjednány před 26. březnem 2020 a zároveň:

a)    jsou zajištěny nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci;

b)    jsou účelově určeny k:

  1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci,
  2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, úhradě za převod družstevního podílu v bytovém,
  3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu,
  4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím,
  5. úhradě nákladů spojených se získáním úvěru poskytnutého k některému z účelů uvedených v bodech 1 až 4, nebo
  6. splacení úvěru poskytnutého k některému z účelů uvedených v bodech 1 až 6, nebo

c)     poskytnuty stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. 

Zákon se ale netýká všech úvěrů. Některé typy úvěrů jsou naopak výslovně vyloučeny, např.:

  •  úvěr, u kterého byl úvěrovaný k 26. březnu 2020 v prodlení delším než 30 dnů s plněním peněžitého dluhu,
  • úvěrový rámec, který lze po částečném nebo úplném splacení opakovaně čerpat (např. kreditní karta, kontokorent k běžnému účtu či revolvingový úvěr), nebo
  • nájem věci nebo leasing, u něhož není sjednána povinnost koupě předmětu smlouvy nebo jiná možnost nabytí vlastnického práva po uplynutí určité doby (např. operativní leasing).

Splácení lze odložit buď do 31. července nebo do 31. října 2020 (jedná se o až 3 nebo až 6 měsíční ochrannou dobu). Odklad splátek nemá za následek negativní zápis do registrů dlužníků.

O délku ochranné doby se však prodlužuje doba trvání zajištění úvěru. Během trvání ochranné doby nezaniká úvěrujícímu právo na úroky z úvěru, jejich výše je však po dobu ochranné doby v případě úvěrovaného, který je spotřebitelem, zastropována ve výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů. Pro spotřebitele také platí, že splatnost úroků je automaticky odložena až po skončení ochranné doby.

Na jiné průběžně placené platby sjednané ve smlouvě o úvěru (jiné než úroky), včetně plateb sjednaných nebo stanovené pro případ prodlení úvěrovaného s plněním peněžitých dluhů (například sankční úroky či smluvní pokuta), nemá v průběhu trvání ochranné doby věřitel vůči spotřebiteli právo. Věřitel nemá ani právo žádat poplatky za využití ochranné doby dle tohoto zákona.

Zákon č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, přináší do oblasti spotřebitelských úvěrů trvalé změny. Omezuje výši úroku z prodlení u spotřebitelských úvěrů, u nichž je spotřebitel v prodlení déle jak 90 dnů. Dále v oblasti sankcí přináší spotřebitelskou ochranu také fyzickým osobám – podnikatelům.