Problematika svéprávnosti I.

Účastníky závazkových (a nejen těchto) vztahů jsou vždy osoby, právnické či fyzické. Ve spotřebitelské a dluhové problematice jsou pro poskytování poradenství stěžejní především spotřebitelé a dlužníci – fyzické osoby. Míra jejich svéprávnosti totiž může mít zásadní význam.

Fyzické osoby jsou od samého narození považovány za právní osobnosti. Slovy starého občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále SOZ): početím (narodí-li se dítě živé) vzniká člověku způsobilost k právům a povinnostem, která se dříve nazývala právní subjektivita. Lze říci, že i malé děti mohou být účastníky právních vztahů. Právní osobnost člověk zaniká smrtí nebo prohlášením za mrtvého. Skutečnost, že je člověk právní osobností, nemůže být nijak omezována ani měněna.

Od existence člověka jako právní osobnosti je nutné odlišovat svéprávnost člověka (v terminologii SOZ se jednalo o způsobilost k právním úkonům). Z § 24 nového občanského zákoníku č.89/2012 Sb. (dále NOZ) vyplývá, že: „Každý člověk odpovídá za své jednání, je-li s to posoudit je a ovládnout. Kdo se vlastní vinou přivede do stavu, v němž by jinak za své jednání odpovědný nebyl, odpovídá za jednání v tomto stavu učiněná.“

K tomu, aby člověk mohl být plně odpovědný za své jednání, musí být plně svéprávný. Dle NOZ se člověk stává plně svéprávným dosažením zletilosti, tj. dovršením 18. roku. Před tím, než této „magické“ hranice dosáhne, platí, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním, která jsou přiměřená jeho rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku.

Dle NOZ i SOZ lze nabýt předčasné svéprávnosti (zletilosti) uzavřením manželstvím. NOZ nově připouští možnosti udělit nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, souhlas s podnikáním. Tento souhlas může udělit soud. Opět se zde vychází z předpokladu, že dotčené dítě má k zahájení své podnikatelské činnosti dostatečné schopnosti a rozumovou vyspělost. V neposlední řadě může sám nezletilý, aniž by plánoval zahájit podnikatelskou činnost, požádat soud, aby mu přiznal svéprávnost. Soud jeho návrhu vyhoví, pokud nezletilý dosáhl 16 let, je osvědčena jeho schopnost sám se živit a obstarávat si své záležitosti a také pokud s tím souhlasí zákonný zástupce. V ostatních případech soud může rozhodnout ve prospěch nezletilého pouze v případě, kdy je jeho předčasné dosažení svéprávnosti v jeho zájmu.

Plně svéprávný člověk odpovídá za důsledky svého jednání. Za osoby, které nedosáhly svéprávnosti z důvodu věku, jsou oprávněni jednat jejich rodiče či opatrovníci. Pokud by se jednalo o  mimořádnou situaci – např. odmítnutí dědictví, potřebují k tomu ovšem souhlas opatrovnického soudu.